Jedna suchá jehla na pozvánce k výstavě ve Washingtonu stála na začátku vztahu, který přerostl ve výrazné přátelství českého poválečného umění. Meda Mládková si v roce 1968 vybrala grafiku Adrieny Šimotové pro pozvánku na svou první výstavu současných československých grafik. O několik desetiletí později připomíná Museum Kampa obě ženy výstavou Milá Adrieno… Adriena Šimotová & Meda Mládková.
Výstava se koná u příležitosti 100. výročí narození Adrieny Šimotové, která přišla na svět 6. srpna 1926 v Praze. V Museu Kampa je k vidění od 6. června do 13. září 2026. Kurátorem je Jan Skřivánek.
Ne retrospektiva, ale osobní příběh
Expozice není zamýšlena jako úplný průřez celým dílem Adrieny Šimotové. Její těžiště tvoří práce ze sbírky manželů Mládkových, které doplňují zápůjčky z veřejných i soukromých sbírek. Výběr tak propojuje několik rovin: vývoj českého umění druhé poloviny 20. století, osobní zkušenost umělkyně a způsob, jakým ji Meda Mládková podporovala v době, kdy řada autorů nemohla svobodně vystavovat.
Šimotová studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Josefa Kaplického a patřila ke skupině UB 12. V ní se setkávali například Jiří John, Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Věra Janoušková nebo Alena Kučerová. Sama Šimotová pracovala jako malířka, grafička, kreslířka, sochařka i ilustrátorka. Její díla dnes najdeme také ve významných zahraničních institucích, například v pařížském Centre Pompidou, vídeňské Albertině nebo Art Institute of Chicago.
Umění, které zasahuje do papíru
Pro Šimotovou nebyl papír jen podkladem pro kresbu. Perforovala ho, prořezávala, vrstvila a otiskovala do něj struktury. Výsledná díla se proto pohybují na pomezí kresby, grafiky, reliéfu a objektu. Návštěvník před nimi nevnímá pouze obrazovou plochu, ale také její fyzickou křehkost a stopy zásahů.
K pozoruhodným exponátům patří textilní koláže ze 70. let a prořezávané kresby do vrstveného karbonového papíru z desetiletí následujícího. Právě tyto práce dobře ukazují, jak radikálně Šimotová přemýšlela o tradičních výtvarných technikách. Kresba u ní nemusí být pouze čárou. Může být také řezem, otiskem, prázdným místem nebo stopou po dotyku.
V jejím díle se opakují motivy lidského těla, paměti, zranitelnosti a pomíjivosti. Nejde přitom o odtažitá filozofická témata. V 70. letech se do tvorby výrazně promítla nemoc a smrt jejího manžela, malíře a grafika Jiřího Johna, který zemřel v roce 1972. Zápůjčky na výstavě proto doplňují také malby z počátku 70. let a pozdní cyklus Schoulení z let 2009 až 2010.
Od sběratelství k přátelství
Adriena Šimotová se s Medou Mládkovou seznámila na konci 60. let. Zájem sběratelky o její práci postupně získal osobní rozměr. Mládková, historička umění, mecenáška a pozdější zakladatelka Musea Kampa, dlouhodobě podporovala autory, jejichž tvorba se ocitala mimo oficiální kulturní struktury. Se Šimotovou zůstala v kontaktu i v pozdějších letech, navzdory věku a zhoršujícímu se zdraví obou žen.
Význam tohoto vztahu nespočívá v tom, že by Mládková Šimotovou „objevila“. Její role byla především v podpoře, sbírání a zviditelňování její práce. Soubor Adrieny Šimotové ve sbírce manželů Mládkových je dnes součástí příběhu, z něhož Museum Kampa vyrostlo. Vedle děl Františka Kupky a Otty Gutfreunda zde najdeme rozsáhlý výběr českého a středoevropského umění od 60. let.
Výstava v areálu Sovových mlýnů
Prohlídka se odehrává v historickém areálu Sovových mlýnů na ostrově Kampa. Místo s nejstarší písemnou zmínkou z roku 1393 prošlo na přelomu tisíciletí výraznou rekonstrukcí a v roce 2002 jej poškodila povodeň. Novogotická fasáda v kombinaci s moderními skleněnými prvky vytváří působivý rámec pro díla, která sama často pracují s napětím mezi pevností a křehkostí.
Výstavu lze spojit s návštěvou stálé expozice Františka Kupky a Otty Gutfreunda nebo s procházkou parkem Kampa a okolím Malé Strany. Museum Kampa na adrese U Sovových mlýnů 503/2 má podle aktuálních informací otevřeno denně od 10 do 18 hodin; poslední vstup bývá možný půl hodiny před zavřením. Samostatné vstupné na krátkodobou výstavu a ceny doprovodných programů je vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou měnit.
Součástí programu jsou také komentované prohlídky s historičkou umění Markétou Čejkovou, plánované na 29. srpna, 3., 10. a 12. září 2026. Konkrétní dostupnost vstupenek je třeba ověřit u muzea nebo v prodejním systému. Výstava tak nabízí nejen setkání s významnou českou umělkyní, ale i pohled na to, jak může osobní přátelství pomoci uchovat dílo pro další generace.