Co se stane, když se lidé ve vztahu nezačnou skutečně poznávat, ale spíše si navzájem přiřazují role a vlastnosti? Právě na tomto napětí staví inscenace Na konci století ryb, která vznikla ve spolupráci divadelního spolku Kolonie a A studia Rubín. V komorním prostoru na Malostranském náměstí se věnuje mezilidské odtažitosti, rozdílům mezi generacemi i tomu, jak snadno se z pozorování druhých stává jejich hodnocení.
Čtyři postavy, několik vrstev vztahů
Děj se soustředí na čtveřici postav. Na jedné straně stojí úspěšná umělkyně a herec, na druhé dvě mladé ženy. Jejich setkávání odhaluje rozdílné společenské zkušenosti i očekávání, která si jednotliví aktéři do vztahů přinášejí.
Inscenace přitom nenabízí jednoduché rozdělení na vítěze a poražené. Zkoumá, zda se postavy zajímají o skutečné lidi před sebou, nebo spíše o představy, které si o nich vytvořily. Právě v tom se ukazuje jedna z nejzajímavějších vrstev projektu: i zdánlivě blízký rozhovor může být ve skutečnosti jen střetem vlastních projekcí.
Ageismus i stylizovaná identita
Výrazným tématem je střet různých generací a společenských pozic. Na scéně se potkává otázka věku s otázkou identity, společenských rolí a způsobu, jakým se lidé sami prezentují. Inscenace se dotýká také ageismu, tedy znevýhodňování nebo stereotypního posuzování lidí podle věku.
Autorský projekt Dagmar Fričové, která je uvedena jako autorka a dramaturgyně, tak míří k citlivým místům současné komunikace. Zajímá jej nejen to, co si lidé říkají, ale také co v jejich rozhovorech zůstává nevyřčeno. Chladný odstup a stylizace identity zde nejsou jen vlastnostmi postav, ale i obrazem společnosti, v níž je někdy snazší druhého zařadit než mu skutečně naslouchat.
Od Sally Rooneyové k pražské scéně
Jedním z inspiračních východisek byla kniha Rozhovory s přáteli irské spisovatelky Sally Rooneyové. Tvůrčí tým ale vycházel také z každodenních rozhovorů s přáteli i ze sebepozorování. Literární inspirace se tak proměňuje v autorský divadelní tvar, který není pouhou adaptací známého románu.
Tematické pozadí doplňuje odkaz k dílu Století ryb spisovatele Ödöna von Horvátha. Motiv ryb zde připomíná odosobněnou generaci schopnou sledovat druhé s odstupem a přijímat dělení lidí na hodnotnější a méně hodnotné. Název inscenace proto nepůsobí jako dekorativní obraz, ale jako klíč k jejímu uvažování o odcizení a společenských stereotypech.
Rubín jako prostor pro komorní divadlo
Režie se ujala Lucie Ferenzová, scénu a kostýmy vytvořila Andrijana Trpković a hudbu složila Markéta Ptáčníková. V inscenaci účinkují Šimon Krupa, Anita Krausová nebo Marie Štípková, Jana Kozubková a Michaela Skalová. Konkrétní obsazení alternující role je vhodné ověřit v aktuálním programu.
A studio Rubín působí v historickém prostoru na Malostranském náměstí už více než padesát let. Divadelní sál s kapacitou 65 míst vznikl ve středověkém sklepení domu U Tří korun a jeho velikost podporuje bezprostřední kontakt mezi herci a publikem. Rubín se dlouhodobě zaměřuje na autorské inscenace a nové divadelní texty, takže je pro podobně komorní a tematicky soustředěné projekty přirozeným zázemím.
Podle dodaného programu GoOut je představení naplánováno na úterý 6. října 2026 od 19:30. Trvá 70 minut bez přestávky a koná se na adrese Malostranské náměstí 9 v Praze 1. Uvedená cena vstupenek se pohybuje podle typu vstupného mezi 180 a 500 korunami; termín i ceny je před návštěvou vhodné ověřit. Během představení se používá kouřostroj, což by měli zohlednit zejména diváci citliví na kouřové efekty.