Co může vonět v muzejním depozitáři? Právě na tuto otázku navázal výtvarný workshop Vůně z depozitářů a života, který se v roce 2026 konal v Muzeu Českého krasu v Berouně. Účastníci při něm hledali způsob, jak převést čichové vjemy, osobní asociace a kontrasty z běžného života do kresby nebo malby.
Nešlo tedy jen o pozorování muzejních předmětů. Důležitou roli hrála také představivost a paměť. Vůně dokáže připomenout konkrétní místo, člověka, materiál nebo dávnou situaci – a právě tyto neviditelné podněty se staly východiskem pro vlastní výtvarnou práci.
Depozitáře jako neobvyklý zdroj inspirace
Muzejní depozitáře běžný návštěvník obvykle nevidí. Uchovávají předměty, které se do výstav dostávají jen někdy, případně slouží především jako dokumentace minulosti a regionálního života. Workshop s nimi pracoval jako s imaginativním zdrojem: objekty z muzejních sbírek získaly svou pomyslnou „vonnou paletu“ a účastníci ji porovnávali s vůněmi, jež znají z každodenního života.
Takové zadání ponechává prostor různým výkladům. Stejný předmět může v jednom člověku vyvolat vzpomínku na dřevo, prach nebo zahradu, zatímco jiný si jej spojí s kovem, starým textilem či konkrétní domácností. Výsledná kresba nebo malba proto nemusí být popisná. Může zachycovat spíš náladu, napětí mezi dvěma vjemy nebo osobní příběh, který se k vůni váže.
Výtvarná lekce pod vedením Lucie Crocro
Program vedla akademická malířka Lucie Crocro, která v Muzeu Českého krasu připravila také další lekce zaměřené například na kresbu rostlin, kolorovanou kresbu nebo práci s akvarelovými pastelkami. U workshopu Vůně z depozitářů a života byla hlavním tématem právě cesta od smyslového podnětu k vlastnímu výtvarnému vyjádření.
Podle dostupných údajů byl hlavní termín programu v berounském muzeu naplánován na 21. června 2026 od 14 hodin. Vstupné činilo 200 korun a účast byla podmíněna předchozí rezervací. Stejný program měl v kalendářích uvedeny také další termíny během jara a začátku léta. Protože šlo o časově omezenou sérii, je vhodné aktuální konání případných pokračování ověřit přímo u muzea.
Muzeum ukryté v historickém centru Berouna
Samotné místo dodává výtvarné lekci další vrstvu. Muzeum Českého krasu sídlí na Husově náměstí v historických domech, jejichž minulost sahá hluboko do berounských dějin. Jenštejnský dům má barokní podobu s renesančními prvky a jeho portál nese letopočet 1612. Sousední Salátovský dům získal po požáru města v roce 1735 barokní podobu.
Muzeum bylo založeno v roce 1892 a dnes představuje přírodu Českého krasu, geologii, paleontologii, regionální historii, řemesla, výtvarné umění i speleologii. Ve sbírkách se nacházejí například geologické a paleontologické materiály, doklady berounských řemesel, zbraně z 18. a 19. století nebo barokní malířství. Právě tato pestrost umožňuje vnímat muzeum nejen jako místo klasických expozic, ale také jako prostor pro nové a smyslově založené formy poznávání.
Výlet za kulturou i krajinou Českého krasu
Návštěvu muzea lze spojit s procházkou Berounem a s prohlídkou venkovní expozice Geopark Barrandien, která bývá přístupná v sezoně od dubna do října. Kdo se chystá na některý z budoucích výtvarných programů, měl by si místo předem rezervovat. Pro ověření termínu a podmínek slouží kontakt muzea: telefon +420 601 374 246 nebo e-mail produkce@muzeum-beroun.cz.
Workshop Vůně z depozitářů a života připomněl, že muzejní sbírky nemusí oslovovat pouze zrakem. Někdy stačí pomyslná vůně, osobní vzpomínka a chuť tvořit, aby se historický předmět stal začátkem úplně nového příběhu.