Na začátku mnoha návesních kaplí nestála touha po reprezentativní sakrální stavbě, ale obava z ohně. Výstava Návesní kaple jižních Čech a přilehlé Moravy, která bude od 3. září do 2. listopadu 2026 k vidění v Radniční výstavní síni v Českých Budějovicích, ukáže, jak se z praktických protipožárních zvoniček postupně stávaly malé duchovní prostory.
Od ohňového zvonu k bohoslužbě
Výstava připravená českobudějovickým pracovištěm Národního památkového ústavu vychází z přibližně tří desetiletí výzkumu. Na osmnácti panelech sleduje vývoj návesních staveb od poloviny 18. století až do současnosti a představuje jejich architekturu, vybavení i místo v každodenním životě obcí.
Významným impulzem k budování zvonic byla protipožární opatření druhé poloviny 18. století. Po vydání takzvaného ohňového patentu Marie Terezie v roce 1751 se v obcích počítalo nejen se zvonem, ale také se studnami, zásobami vody, stromy zpomalujícími šíření požáru a nočními vartýři. Když někdo spatřil nebezpečí, měl udeřit na zvon.
Jeho hlas však brzy získal i další významy. Oznamoval ranní, polední a večerní klekání, úmrtí souseda, rozloučení se zemřelým nebo blížící se krupobití. Původně civilní stavby se tak stále více propojovaly s duchovním životem vesnice. Vývoj lze zjednodušeně sledovat od zvonice přes kaplovou zvonici a zvonicovou kapli až k návesní kapli s rozvinutými liturgickými funkcemi.
Každá obec si vytvořila vlastní podobu
Návesní kaple nemají jediný architektonický vzor. Některé vznikaly podle návrhů venkovských zednických mistrů, jiné podle projektů schwarzenberské stavební kanceláře nebo městských stavitelských firem. Expozice představí také kaple v moderním slohu a připomene odlišný vývoj jižní Moravy, kde se duchovní funkce návesních staveb prosazovala výrazněji už o několik desetiletí dříve.
V chudších obcích nemusela mít zvonička zpočátku ani vlastní stavbu. Zvon mohl viset v rozsoše lípy či dubu, případně na jednoduchém dřevěném kůlu nebo dvojici kůlů. Dřevěné konstrukce však špatně odolávaly počasí, a proto je postupně nahrazovaly zděné objekty. V jižních Čechách se jako vzácný doklad starší dřevěné zvoničky dochovala stavba v Šerkově. Její stáří pomáhá určovat zvon s označením z roku 1799.
Stavby často iniciovali sami obyvatelé nebo majitelé panství, nikoli přímo církevní instituce. Obec se zpravidla starala o výstavbu, údržbu i provoz, zatímco bohoslužby zajišťoval kněz z příslušné farnosti. V 19. století se některé kaple proměnily v plnohodnotná liturgická místa a pro jejich využití byly vydávány mešní licence.
Relikviář, oltář a stopy zapomenutých příběhů
Návštěvníci uvidí autentické liturgické předměty, textilie, stavební plány i dobovou úřední korespondenci. Ústředním motivem výstavy bude fiktivní oltář sestavený z pozoruhodných částí vybavení několika návesních kaplí. Mezi mimořádné exponáty patří relikviář s třískou svatého Kříže. Podle autora výstavy Pavla Hájka byl do roku 1881 součástí svatovítského pokladu a později se dostal do návesní kaple v Břehově.
Obrazová část přiblíží například kaple v Chotýčanech, Domaníně, Krašovicích, Krejčovicích, Lažánkách, Lipanovicích, Litochovicích, Mišovicích, Pelejovicích, Rukávči, Sedmidomí, Spálenci, Strunkovicích nad Volyňkou, Třebíně a Třešních. Zachycené stavby pocházejí z období od 19. století do roku 1932.
Výzkum, který čte mapy i obecní paměť
Nejstarší stavební proměny se často nedají doložit jediným dokumentem. Památkáři proto porovnávají mapy prvního vojenského mapování z let 1764–1768 a 1780–1783, mapy stabilního katastru z let 1826–1843, nápisy na stavbách, kroniky i farní záznamy. Právě díky takové práci lze opatrně rekonstruovat příběhy staveb, o nichž se dochovalo jen málo přímých zpráv.
Výstava naváže na první díl odborné publikace Návesní kaple jižních Čech a přilehlé Moravy, vydaný v roce 2021. Ten zachytil 284 lokalit a věnoval se stavbám z 18. století a první poloviny 19. století. Novou expozici doprovodí stejnojmenný kritický katalog, který má nabídnout souhrnný pohled na kaple postavené od roku 1850 do poloviny 20. století.
Návesní kaple tak nejsou jen drobnými památkami uprostřed vesnic. Spoluutvářejí vzhled návsí, krajiny i představu o tom, co dělá konkrétní obec jedinečnou. Výstava v českobudějovické radnici nabídne příležitost podívat se na známé i méně nápadné stavby jako na místa, v nichž se potkávají bezpečnost, víra, obecní správa a každodenní život.
Praktické informace
Výstava bude přístupná v Radniční výstavní síni v přízemí historické radnice na náměstí Přemysla Otakara II. 1 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma a do výstavních prostor se vchází přes Turistické informační centrum. Otevírací doba se v průběhu konání mění podle sezónního režimu, proto je vhodné před návštěvou ověřit aktuální údaje. Výstava potrvá od 3. září do 2. listopadu 2026.