Kořeny budějovického Měšťanského pivovaru sahají do roku 1795, kdy právováreční měšťané po dlouhém sporu převzali do správy městské pivovary. Dnešní návštěvník už ale nestojí u původních provozů v historickém centru. Výroba se v 19. století přesunula na Linecké předměstí, kde vznikl moderní průmyslový podnik – areál, v němž se pivo vaří dodnes pod značkou Samson.
Právo vařit pivo bylo výsadou města
České Budějovice získaly várečné právo už při svém založení Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Význam piva pro městské hospodářství posilovalo také mílové právo. Od roku 1351 se v okruhu přibližně deseti kilometrů nesměly nacházet cizí krčmy a později ani cizí sladovny a pivovary. Místní výroba tak měla zajištěný odbyt a město si chránilo důležitý zdroj příjmů.
V roce 1495 vznikl městský Velký pivovar. Vařil především bílé, tedy pšeničné pivo, zatímco právováreční měšťané si ponechali možnost vyrábět tmavé ječné pivo. Od počátku 18. století usilovali o získání městského podniku. Když jim městská rada v roce 1722 správu přiznala, museli se zároveň vzdát domácího vaření. Jako náhradu zakoupili várečný dům sládka Matěje Konvičky, z něhož vznikl Malý pivovar.
Rozhodující změna přišla roku 1795. Oba městské pivovary tehdy přešly do správy právovárečných měšťanů a začal se psát příběh Měšťanského pivovaru. Jeho německý název odkazoval na budějovické měšťany s právem vařit pivo a na město Budweis, jak se České Budějovice označovaly v němčině.
Z centra města do průmyslového areálu
Staré provozy v centru postupně přestávaly stačit rostoucí výrobě. V roce 1847 se proto začal budovat nový lednicový sklep na Lineckém předměstí a v letech 1851 až 1852 zde vyrostl průmyslový pivovar. Na jeho podobě se podíleli místní stavitelé Josef Bednařík a J. Sandner, který využil zkušenosti z vídeňských pivovarů. Kovové vybavení dodala vídeňská strojírna.
Výroba v Malém pivovaru skončila v roce 1856 a ve Velkém pivovaru v roce 1871. Nový podnik mezitím zaváděl moderní technologie. Od roku 1853 se uplatňovalo spodní kvašení, od roku 1862 se vařil také ležák. V dalších desetiletích přibyla vlastní sladovna, železniční vlečka, laboratoř, parní zařízení, hluboké studny, chladicí technika i elektrické osvětlení. Regulace řeky Malše, která dříve areálem protékala, umožnila další rozvoj provozu.
Rozsah změn ukazuje i výstav: zatímco v roce 1875 činil 59 000 hektolitrů, o dvacet let později už to bylo 114 000 hektolitrů. Pivovar si budoval také vlastní síť restaurací a hostinců, aby měl pro své pivo zajištěný odbyt.
Budějovické pivo vyráželo do světa
V 19. století se z místního podniku stal významný exportér. V 90. letech vyráběl světlé výčepní pivo, dvojitý ležák, exportní ležák i tmavého kozla. Na výstavách a veletrzích získal řadu ocenění a podle městské encyklopedie se stal třetím největším vývozcem piva z českých zemí.
Budějovické pivo mířilo také za oceán, a to nejpozději od 70. let 19. století. Právě zahraniční úspěch však přinesl spor, který trvá v různých podobách dodnes. Američtí výrobci začali používat označení Budweiser, odvozené od německého názvu Českých Budějovic. České pivovary namítaly, že jde o místopisné označení spojené s původem piva. Dohody z roku 1911 se týkaly různých území a jejich výklad není v pramenech zcela jednotný. Jisté je, že jméno Budweiser se stalo součástí jednoho z nejznámějších sporů o označení piva.
Dva pivovary, dva budějovické příběhy
V roce 1895 vznikl konkurenční Český akciový pivovar, dnešní Budějovický Budvar. Jeho založení souviselo mimo jiné s reakcí části českých právovárečníků na proněmecké zaměření tehdejšího Měšťanského pivovaru. Pivovarnictví tak v Budějovicích získalo i národnostní a politický rozměr.
Oba velké podniky spolu soupeřily o výstav, zákazníky i zahraniční trhy. Český akciový pivovar dokázal během několika let Měšťanský pivovar předstihnout a rozšiřoval své provozy. Konkurence dvou silných značek se stala charakteristickým rysem budějovické pivní tradice.
Samson dnes: historie v současné lahvi
Po druhé světové válce přešel Měšťanský pivovar pod národní správu a později se stal součástí národního pivovarského podniku. Po transformacích v 90. letech zůstala samostatná společnost Budějovický měšťanský pivovar. V roce 2011 se podnik rozdělil a jeho současným pokračovatelem je Pivovar Samson, který uvádí rok 1795 jako počátek svých kořenů a rok 1847 jako začátek výstavby dnešního areálu.
Dnešní nabídka zahrnuje několik stupňovitostí piva Samson, Nachmelený ležák, tmavý ležák, Bock, Ležák 1795 i nealkoholické či téměř nealkoholické Pito. To vzniklo v roce 1974 a název odkazuje na spojení slov pivo a auto. Samson Bock získal v roce 2022 ocenění World Beer Awards pro nejlepší ležák typu Bock na světě. V soutěži České pivo 2025 uspěl také Samson 10, který zvítězil v kategorii světlých výčepních piv.
Areál na Lidické třídě lze spojit s procházkou po dalších místech budějovické pivní historie, návštěvou Budějovického Budvaru nebo Muzea pivovarnictví při Jihočeské univerzitě. Pivovarská prodejna funguje podle aktuálních informací ve všední dny, zatímco prohlídky výrobních prostor je vhodné předem ověřit. Sezonní Pivovarská zahrada u Malého jezu pak nabízí samostatné místo, kde lze tradici měšťanského piva poznat jednoduše – u čerstvě načepované sklenice.