Jen málokterá místa na Šumavě vyprávějí o proměnách zdejšího kraje tak soustředěně jako Kepelské Zhůří. Z někdejší obce, známé také pod německým názvem Haidl am Ahornberg, zůstalo pietní místo a několik stop v krajině. Přesto nejde o prázdnou plochu bez příběhu. Naopak – právě ticho mezi bývalými loukami a mokřady připomíná, jak dramaticky se zdejší život během několika desetiletí změnil.
Od královácké rychty ke sklářské osadě
Osada vznikla nejpozději v 17. století a stala se základem královácké rychty. Lidé se živili především prací v lese, dřevařstvím a uhlířstvím. Ve druhé polovině 18. století se k nim přidalo sklářství, protože přírodní podmínky nabízely dostatek dřeva pro provoz hutě.
Centrem obce byl kostel Nejsvětější Trojice. Původní dřevěnou stavbu od roku 1809 nahradil zděný kostel. Zhůří však nebylo jen malou horskou osadou: fungovala zde fara, škola, dvě hospody, mlýn s pilou, hamr i hladírna skla. Před druhou světovou válkou tu podle údajů Správy Národního parku Šumava žilo 623 obyvatel. Obec měla také vodovod, dvě vodní elektrárny, poštu s telefonním spojením a četnickou stanici.
Válečné boje a konec obce
Zhůří zasáhly boje mezi americkou a německou armádou v samém závěru druhé světové války. Dne 5. května 1945 se bojovalo téměř o jednotlivé domy. Podle dochovaného svědectví tehdejšího faráře Heinricha Krampeho padlo deset amerických vojáků, sedm domů vyhořelo a kostel přišel o střechu. Přesné údaje o všech obětech se v různých materiálech mohou lišit, jisté však je, že střet obec těžce poškodil.
Po válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a Zhůří se pokusili znovu osídlit. V únoru 1948 zde začala fungovat česká škola. Už o několik let později ale přišel další zásadní zlom. Na jaře 1952 byli obyvatelé kvůli vzniku vojenského prostoru Dobrá Voda znovu vystěhováni a obec se postupně ocitla v ruinách. Zánik Zhůří tak nebyl jediným důsledkem války, ale také poválečných rozhodnutí a vojenského využití krajiny.
Pietní místo několika pamětí
Na místě někdejšího kostela dnes stojí kaple Nejsvětější Trojice. Spolu s ní tvoří pietní areál kříž smíření, pomník americkým vojákům a dvě umrlčí prkna s německými nápisy. Ta připomínají starý zvyk typický pro horské oblasti: pokud v zimě nebylo možné vykopat hrob, býval zemřelý uložen na prkně v podkroví a pohřben až po rozmrznutí půdy.
V červnu 2022 zde byla odhalena také nová podoba památníku věnovaného vojákům 90. pěší divize. Připomíná jejich válečnou cestu z Normandie přes západní Evropu až do západních Čech. Celý areál tak propojuje několik vrstev minulosti – život původních obyvatel, zkázu obce, česko-německou paměť i osvobození na konci války. V květnu se u památníku konají pietní shromáždění, jejich konkrétní termín je ale vhodné předem ověřit.
Krajina, která se pomalu obnovuje
Kepelské Zhůří leží v západní části Národního parku Šumava pod Hadím vrchem, přibližně 950 metrů nad mořem. Kromě pozůstatků obce stojí za pozornost i okolní příroda: otevřené luční plochy, mokřady, prameniště a zaplavovaná niva u Křemelné. Část území patří do přírodní rezervace Zhůřská pláň a část leží v první zóně národního parku.
Pramenné svahy u Křemelné byly v minulosti výrazně odvodněny. Na ploše 109 hektarů zde vzniklo více než 21 kilometrů odvodňovacích kanálů. Revitalizace v rámci projektu LIFE for MIRES se proto zaměřuje na obnovu mokřadních stanovišť a zadržování vody v krajině. Návštěvník tak může sledovat nejen pozůstatky lidského osídlení, ale i současnou snahu napravit zásahy, které změnily fungování zdejší přírody.
Jak se ke Zhůří vydat
K pietnímu místu nevede běžná veřejná automobilová trasa. Nejjednodušší je vyrazit pěšky z parkoviště Stará Huť, odkud vede po zelené značce přibližně 2,5 kilometru dlouhá cesta. Správa Národního parku Šumava uvádí výlet ze Staré Hutě jako trasu dlouhou asi osm kilometrů celkem, se střední náročností a orientační dobou dvě hodiny a patnáct minut. Pokračovat lze dále ke Kepelskému dvoru.
Další přístupy vedou z Kepel po modré značce, od silnice směrem na Železnou Rudu po žluté značce nebo z Nové Hůrky přes Slučí Tah a Slatinný potok. Z Javorné je možné podniknout také cyklistický okruh přes Keply, Starou Huť, Zhůří, Suché Studánky a Šukačku. Před cestou je dobré ověřit aktuální stav tras a případná omezení národního parku.
Ačkoli název Kepelské Zhůří odkazuje k nedalekým Kepelům a místo bývá spojováno také s Hartmanicemi, administrativně náleží k obci Čachrov v Plzeňském kraji. Pro výletníka je ale důležitější než hranice na mapě samotná zkušenost: přijde na místo, kde zaniklá obec nezmizela úplně. Připomínají ji kaple, památníky, staré stromy i voda vracející se do mokřadů.