Klamorna není jen osamělá zřícenina ve skalách. Leží na menší pískovcové ostrožně jižně od hradiště Hrada a společně s ním představuje jednu z nejzajímavějších archeologických lokalit v okolí Mnichova Hradiště. Návštěvník tu nenajde zachované hradní paláce ani pohodlně přístupné interiéry. Místo přesto dokáže zaujmout valy, skalními relikty, výhledy a především dlouhou historií lidské přítomnosti.
Dvě polohy, jeden opevněný areál
Klamorna se nachází v katastru Dneboha, přibližně 800 metrů severozápadně od vrcholu Mužský. Její původní plocha měla zhruba jeden hektar. Od rozsáhlejšího návrší Hrada ji odděluje úzká šíje, kterou chrání příčný val široký přibližně sedm metrů a místy vysoký více než dva metry.
Hrada sama tvoří oválné návrší o rozloze asi 15 hektarů. Na východní straně, kde byl terén pro případné útočníky přístupnější, se dochoval val dlouhý přibližně 250 metrů. Je široký dva až pět metrů a v některých místech dosahuje výšky kolem dvou metrů. Právě tyto terénní stopy pomáhají představit si, jak významně bylo celé návrší opevněné.
Podle archeologické interpretace tvořily Hrada a Klamorna v 9. století a na počátku 10. století jeden celek. Po zániku hradiště Hrada mohla Klamorna snad ještě po část 10. století fungovat samostatně. Nejde však o jistotu potvrzenou písemnými zprávami, ale o závěr vycházející z archeologických poznatků.
Místo s historií od pravěku
Výjimečnost lokality spočívá také v její časové hloubce. Hrada i Klamorna byly osídleny už od neolitu. Nálezy z celého areálu dokládají rovněž přítomnost lidí v době bronzové, době železné, v období stěhování národů i v raném středověku.
Opevnění, které dnes pozorujeme v terénu, je podle památkového katalogu pozůstatkem raně středověkých hradeb vybudovaných na starší pravěké hradbě. Klamorna tak není pouze místem spojeným s jedním středověkým objektem. Je polykulturním sídelním areálem, kde se v průběhu staletí měnily způsoby osídlení i účel opevnění. Ve starší literatuře se objevovala také jména Hrádek nebo Starohradí.
Co z hrádku Klamorna zůstalo
Na Klamorně ve středověku zanikl skalní hrádek. Dochované pozůstatky je proto přesnější vnímat jako archeologické relikty než jako klasickou hradní zříceninu. V pískovcovém terénu lze sledovat zejména stopy opevnění a využití skalní ostrožny, zatímco většina původních staveb se nedochovala.
O přesné funkci Klamorny se písemné prameny příliš nezmiňují. Nabízí se představa, že spolu s Hradou vytvářela chráněné útočiště nebo kontrolovaný opevněný prostor. Nelze ji však bez výhrad označit například za předsunuté opevnění Drábských světniček. Klamorna, Hrada a Drábské světničky jsou samostatné polohy, které patří do širšího historického a archeologického areálu.
Výlet do Příhrazských skal
Klamorna leží na červeně značené trase Zlaté stezky Českého ráje. Praktický přístup vede od Drábských světniček směrem k Píčovu statku; z plošiny Hrada se odbočuje ke Klamorně. Jako výchozí místo lze využít Dneboh nebo parkoviště v lokalitě Dneboh-Kavčina. Mnichovo Hradiště doporučuje také okruh přes Píčův statek, Klamornu, Hradu a Drábské světničky.
Výlet spojuje archeologii s krajinou. Klamorna patří mezi vyhlídková místa Příhrazských skal a z okolních plošin se otevírají pohledy do Českého ráje. Trasa vede pískovcovým terénem, místy po úzkých cestách a šíjích, proto je vhodná pevná obuv a opatrnost.
Před cestou je dobré ověřit aktuální stav přístupových tras. Vnitřní okruh Drábských světniček může být podle bezpečnostní situace uzavřen, zatímco značené cesty a okolní vyhlídky zůstávají zpravidla přístupné. Celá lokalita je archeologicky chráněná, a proto je důležité držet se značení, nezasahovat do valů ani skalních reliktů a respektovat ochranu přírody.