Regionem.cz
Objevujte Čechy, Moravu a Slezsko

Píčův statek: tichá zřícenina hospodářského dvora v srdci Příhrazských skal

Na náhorní plošině Hrada zůstala po někdejším selském dvoře pískovcová brána, obvodové zdi a sklepy vytesané do skály. Píčův statek připomíná nejen dlouhou historii rodu, který zde hospodařil téměř 250 let, ale také dramatický zánik usedlosti po kolektivizaci.

10. září 2026, 14:50 · MH
Adresa
Píčův statek

Pískovcová brána, zbytky zdí a skalní sklepy na okraji plošiny Hrada mohou na první pohled působit jako pozůstatky středověkého hradu. Ve skutečnosti jde o ruiny rozsáhlého hospodářského dvora, který se do místní paměti zapsal jako Píčův statek. Jeho torza dnes stojí v působivé krajině Příhrazských skal, nedaleko Drábských světniček, Klamorny a hradu Valečov.

Od samoty Hrada k Píčovu statku

Usedlost je písemně doložena nejpozději roku 1554, kdy se jí říkalo samota Hrada. V 17. století nesla označení Komárkovská chalupa podle tehdejšího majitele Pavla Komárka. Zásadní změna přišla roku 1716, kdy se na statek přiženil Jan Píč. Jeho rod zde potom hospodařil téměř dvě a půl století a právě podle něj se usedlost později začala označovat jako Píčův statek.

Za Píčů se z místa stal prosperující zemědělský dvůr. Patřilo k němu zhruba 15 hektarů polí, luk a lesů. Pěstovalo se obilí, chovala se různá hospodářská zvířata a největší věhlas si rod získal chovem koní. Podle regionální tradice si k Píčům koně vybírali také Valdštejnové z nedalekého Mnichova Hradiště. Obilí se podle místních pramenů vozilo mlít do Skálova mlýna v Březině.

Sklepy, brána a stopy po hospodářském dvoře

Z původního areálu se dochovala především monumentální vstupní brána z pískovcových kvádrů. Kolem ní lze najít části obvodového zdiva, základy obytných i hospodářských budov a další terénní stopy, které napovídají někdejší velikosti usedlosti. Výraznou součástí místa jsou sklepy vytesané přímo do pískovcového podloží. Skála zde nebyla jen překážkou, ale také praktickým stavebním a skladovacím materiálem.

Statek tak připomíná, jak se v pískovcové krajině přizpůsobovalo každodenní hospodaření přírodním podmínkám. Dnes je ovšem třeba ruiny vnímat jako nestabilní pozůstatky, nikoli jako místo určené k prolézání. Do skalních sklepů ani na rozpadající se zdivo není bezpečné vstupovat.

Příběh rodiny, kterou zasáhla kolektivizace

Posledním velkým hospodářem byl Václav Píč, který zemřel 27. září 1941. Statek potom vedla jeho vdova Anna se synem Vladimírem. Po komunistickém převratu však rodinu zasáhla perzekuce spojená s likvidací soukromého hospodaření. Vladimíra Píče v roce 1952 zatkla Státní bezpečnost; vězněn byl při práci v kamenolomu v Libochovanech. Anna Píčová při pokusu o zatčení uprchla a později dožila u dcery v Branžeži. Zemřela v roce 1955.

Po znárodnění statek opustil svůj původní účel. Budovy byly vyrabovány a postupně rozebírány jako zdroj stavebního materiálu, zatímco pozemky se rozparcelovaly. Z někdejšího živého hospodářského dvora tak zůstaly jen fragmenty, které dnes v krajině působí téměř jako zřícenina tvrze.

Perníková chaloupka, která zmizela

Pod statkem stávala také sušárna ovoce. Malířky z keramického závodu ji podle místních vzpomínek proměnily v pohádkově vyhlížející Perníkovou chaloupku. Objekt však později zanikl při úmyslně založeném požáru. Přesné datum není jisté, protože prameny mluví buď o 80., nebo o 90. letech 20. století.

V okolí se zachovaly i další lidové historky, například vyprávění o Píčově svini, volně se pohybujících zvířatech nebo zvláštním způsobu topení dlouhým polenem. Patří k místní paměti a atmosféře místa, nelze je však zaměňovat za ověřená historická fakta. S Píčovým statkem bývá někdy spojován také archeolog Josef Ladislav Píč. Podle dostupných údajů však z rodu místních hospodářů nepocházel; s jedním z jmenovců se pouze seznámil při průzkumu hradiště Hrada.

Výlet po Zlaté stezce Českého ráje

Ruiny leží u červeně značené Zlaté stezky Českého ráje mezi Drábskými světničkami, Klamornou a Valečovem. Jako praktické východisko se nabízí Dneboh, dnes místní část Mnichova Hradiště. Po výstupu na plošinu Hrada jsou pozůstatky statku viditelné přímo z turistické trasy a návštěvu lze spojit s dalšími skalními vyhlídkami a zajímavostmi v okolí.

Píčův statek nemá pokladnu ani pravidelnou návštěvní dobu. Nachází se v přírodní rezervaci Příhrazské skály, vyhlášené v roce 1999 na ploše přibližně 519 hektarů. Území s množstvím skalních věží je součástí CHKO Český ráj, proto je vhodné držet se značení, nepoškozovat zdivo ani skály a respektovat okolní přírodu. Terén je nerovný a ruiny mohou být nestabilní. Pro navigaci je praktičtější hledat název Píčův statek nebo použít souřadnice 50.52833, 15.03556 než spoléhat na přesnou poštovní adresu.

Další objevy v okolí obce Mnichovo Hradiště

Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.

Valečov: hrad, který vyrostl přímo ze skal Českého ráje

Na pískovcové ostrožně u Bosně stojí hrad, jehož zdi nejsou jediným svědectvím minulosti. Valečov propojuje středověké stavitelství se skalními komorami, chodbami a někdejším městečkem chudiny. Výlet k němu lze snadno rozšířit o Valečovské světničky i známé trasy Českým rájem.

4. září 2026, 16:04 Číst článek

Drábské světničky: hrad ukrytý v pískovcových skalách Českého ráje

Na sedmi pískovcových skalních sucích vzniklo místo, které dodnes působí jako zhmotněná představa středověkého hradu. Drábské světničky lákají vytesanými komůrkami, stopami po dřevěných stavbách i výhledy přes Příhrazské skály. Nyní ale procházejí náročnou obnovou a jejich areál zůstává dočasně uzavřený.

3. září 2026, 00:51 Číst článek

Akce v okolí obce Mnichovo Hradiště

Probíhající a nadcházející akce. Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.
3. 10. 2026 – 4. 10. 2026

Sůl nad zlato ožije mezi komnatami zámku Sychrov

Novogotický zámek Sychrov se na začátku října promění v kulisu známé pohádky. Tematické prohlídky Sůl nad zlato nabídnou rodinám s dětmi příběh zasazený přímo do historických interiérů někdejšího sídla Rohanů.

28. srpna 2026, 11:09 Číst článek
26. 9. 2026

Sychrov rozezní hudba a příběhy šlechtických cest

Zámecká oranžérie na Sychrově se v září promění v komorní scénu pro operní a písňovou hudbu i vyprávění o aristokratickém cestování. Podvečer připomene také Rohany, někdejší majitele zámku, jejichž cesty dodnes dokládají fotografie, suvenýry a kuriozity v zámeckých sbírkách.

27. srpna 2026, 19:24 Číst článek