Stačí několik kroků od centra Vrchlabí a městská procházka se promění v malé putování Krkonošemi. Klášterní zahrada, sevřená mezi bývalým augustiniánským klášterem a zámeckým parkem, představuje horniny, rostliny, louky i ovocné stromy, které k horskému regionu patří. Není však klasickou botanickou zahradou. Je spíš otevřenou učebnicí přírody, místem pro odpočinek a zázemím ekologické výchovy.
Od klášterního hospodářství k veřejnému areálu
Historie místa souvisí s každodenním životem augustiniánů. Od poloviny 18. století obutí řeholníci zahradu využívali pro vlastní obživu i pro potřeby klášterní lékárny. Z někdejšího hospodářského prostoru se postupně stal areál přístupný veřejnosti a jeho dnešní podoba vznikla při obnově v letech 2011 až 2013, kterou připravila Správa Krkonošského národního parku.
Zahrada je dnes otevřená návštěvníkům během celého roku. Přichází se do ní z ulic Dobrovského, Husova nebo Zámecká. Díky poloze v centru se dobře hodí jako krátká zastávka při prohlídce Vrchlabí, ale také jako místo, kde lze strávit delší čas s dětmi. V bezprostředním okolí se nachází Muzeum Krkonoš, návštěvnické centrum KCEV Krtek, zámecký park i stanice pro handicapované živočichy.
Krkonoše v několika zastaveních
Areál je rozdělen do tří hlavních částí. Ve smyslové zóně čeká návštěvníky altán, proutěný tunel a především nášlapná stezka. Její jednotlivé úseky tvoří různé přírodní i umělé povrchy, které se dají vnímat chodidly. Zkoušet ji lze i se zavřenýma očima, takže nejde jen o atrakci pro děti, ale také o působivý způsob, jak si uvědomit význam hmatu a dalších smyslů.
U rybníčku se nachází venkovní expozice Horniny Krkonoš pro negeology. Velké kusy hornin doplňuje molo se sedmi oboustrannými informačními panely. Návštěvník se tak může seznámit s geologickým základem hor bez odborných znalostí a složitých výkladů. Některé kameny jsou rozmístěné tak, aby po nich děti mohly přeskakovat, což z prohlídky dělá přirozeně pohybovou hru.
Největší část zahrady tvoří devět rastrových záhonů. Každý ukazuje jiný typ krkonošské vegetace – od šafránových luk přes květnatou horskou louku až po štěrkovou lavici. Nechybí ani klášterní bylinkový záhon, který připomíná původní využití prostoru a někdejší význam rostlin v péči o zdraví.
Staré odrůdy a záchrana vzácných rostlin
Význam zahrady nekončí u návštěvnického zážitku. Místní sad, označovaný také jako štěpnice, uchovává staré a regionální odrůdy ovocných stromů objevené v Krkonoších při mapování v letech 1994 až 2004. Některé z nich jsou mimo Vrchlabí jen obtížně k nalezení. Sad tak připomíná, že kulturní krajina a její ovocné dědictví jsou stejně cennou součástí regionu jako divoká horská příroda.
V části bývalé klášterní zahrady funguje také genofondová zahrada Správy KRNAP. Ve své současné podobě vznikla v roce 1991 a zaměřuje se na záchranné pěstování ohrožených druhů krkonošských rostlin. Návštěva tak nabízí pohled nejen na to, co v horách roste, ale také na úsilí, které je potřeba k uchování citlivých druhů pro budoucnost.
Výlet, při kterém se nezůstává jen u dívání
Pro rodiny může být vítaným průvodcem quest Tajemství klášterní zahrady. Brožura proměňuje procházku v hru a vede návštěvníky jednotlivými částmi areálu. Získat ji lze například v Krkonošském muzeu nebo v informačním centru. Zahrada zároveň slouží pro vzdělávací programy Správy KRNAP, které pracují s přímým pozorováním, sluchem i hmatem.
Na jaře 2026 zde přibyly včelí úly. Podle města a Správy KRNAP mají včely podpořit ekologickou stabilitu prostoru a navázat na záchranné pěstování krkonošských rostlin. U úlů je nutné respektovat vymezení a řídit se aktuální situací; větší opatrnost je namístě zejména v období od července do října.
Klášterní zahrada je přístupná celoročně, u jednotlivých prvků se však mohou podmínky v průběhu času měnit. Nejlepší je proto spojit její návštěvu s prohlídkou Muzea Krkonoš a okolních míst v centru Vrchlabí. Během krátké procházky tak člověk pozná horniny, horské louky, ovocné dědictví i jednu z praktických podob ochrany krkonošské přírody.