Jen málokteré chráněné území leží tak blízko rekreačního ruchu. Přírodní památka Kačenčina zahrádka se nachází přímo v centru Deštného v Orlických horách, sevřená mezi lyžařskými sjezdovkami. Na ploše přibližně 0,67 hektaru tu přesto zůstala zachována pestrá mozaika vlhkých luk, slatinišť a horských trávníků.
Malá lokalita je součástí CHKO Orlické hory a zvláštní ochrana zde platí od prosince 2005. Leží v nadmořské výšce zhruba 658 až 668 metrů. Její význam nespočívá ve velikosti, ale v tom, že uchovává fragment cenných společenstev, která z okolní krajiny postupně mizela.
Na necelém hektaru několik různých světů
Kačenčina zahrádka se rozkládá na severně orientovaném svahu. Podloží tvoří především granodiority, žuly a amfibolity, na nichž vznikají kyselé a na živiny chudší půdy. Rozdílná vlhkost a živnost půdy pak na malém prostoru vytvářejí podmínky pro několik typů vegetace.
Najdeme tu nevápnitá mechová slatiniště, vlhké pcháčové louky, tužebníková lada, horské smilkové trávníky i horské trojštětové louky. Součástí chráněného území jsou také porosty křovinných vrb. Botanické průzkumy na lokalitě zaznamenaly přibližně 120 druhů cévnatých rostlin, což je na tak malou plochu pozoruhodná pestrost.
Mezi nejzajímavější druhy patří rosnatka okrouhlolistá, drobná masožravá rostlina typická pro vlhká a rašelinná stanoviště. Pozornost si zaslouží také ostřice Davallova, prstnatec májový, upolín nejvyšší, pětiprstka žežulník nebo bledule jarní. Nejvíce kvetoucích druhů lze podle turistických podkladů obvykle pozorovat v červnu, konkrétní termín však závisí na počasí a průběhu sezony.
Motýl, který potřebuje rostlinu i mravence
Chráněná louka není důležitá jen pro botaniku. Zdejší pestrost doplňují například zmije obecná a ještěrka živorodá. Průzkumy dále evidují desítky druhů brouků, pavouků a denních motýlů. Celkem bylo zaznamenáno 67 druhů brouků, 19 druhů denních motýlů a 60 druhů pavouků.
Výjimečný je výskyt modráska bahenního. Jeho životní cyklus ukazuje, jak propojené mohou být jednotlivé části horské louky. Housenky se nejprve vyvíjejí v květenstvích krvavce totenu. Později se dostávají do mravenišť, kde využívají larvy a kukly hostitelských mravenců. K přežití motýla je tak zapotřebí vhodná rostlina, konkrétní hmyz i zachovaný charakter stanoviště.
Louka, o kterou se musí pečovat
Podobná místa nevznikají ani nepřežívají bez zásahu člověka. Kačenčina zahrádka pravděpodobně historicky přetrvala díky extenzivnímu hospodaření, především občasnému kosení a možnému spásání ovcemi nebo kozami. Zatímco okolní pozemky se později měnily vlivem intenzivnějšího zemědělství, tato plocha zůstala jako cenný ostrůvek původních biotopů.
Po vyhlášení památky se o území pečuje pravidelným kosením, odklízením biomasy a odstraňováním náletových dřevin. Louka se zpravidla nekosí celá najednou. Část porostu tak zůstává k dispozici hmyzu a dalším drobným živočichům, kteří potřebují úkryt i potravu v různých částech sezony. V evidenci ochrany přírody jsou doloženy také novější průzkumy, zaměřené například na houby, měkkýše, mechorosty nebo vodní hmyz.
Krátká zastávka v centru Deštného
Lokalita je veřejně přístupná a od silnice k ní vede povalový chodník. Návštěvník se díky němu může podívat do mokřadní a luční vegetace, aniž by musel vstupovat přímo do citlivých ploch. Podél trasy se nacházejí informační panely či tabulky věnované místním rostlinným společenstvům.
Kačenčina zahrádka tak může být příjemnou krátkou zastávkou při pobytu v Orlických horách. Nejde o rozsáhlý výletní cíl, ale o názornou ukázku toho, kolik života se může ukrývat na malé ploše. Při návštěvě je vhodné zůstat na chodníku, netrhat rostliny a nevstupovat do mokřadních částí.
Název památky odkazuje na Kačenku, pohádkovou vládkyni Orlických hor, kterou ve svých dílech připomínali také Alois Jirásek a Božena Němcová. Pohádkové jméno tu dobře doplňuje skutečný příběh místa: malá zahrádka uprostřed obce chrání přírodu, která by bez šetrného hospodaření a pozornosti snadno zanikla.