Rytířský sál Průhonického zámku se v neděli 17. ledna 2027 promění v komorní koncertní prostor. Od 17 hodin zde vystoupí klavírista Ivo Kahánek, jeden z výrazných českých pianistů současnosti. V programu se podle zveřejněných informací objeví výběr z tvorby Ludwiga van Beethovena, Bedřicha Smetany a Ference Liszta. Konkrétní skladby zatím pořadatelé neuvedli.
Koncert v sále s neobvyklou atmosférou
Rytířský sál se nachází v prvním patře Velkého zámku. Prostor je součástí historicky bohatě zdobené novorenesanční stavby, která vznikla na místě starší tvrze a v 19. století prošla výraznou přestavbou. V okolí sálu lze najít například malované šlechtické erby, sgrafitovou rustiku nebo okna inspirovaná Starou sněmovnou Pražského hradu.
Právě spojení hudby s prostředím památky je jedním z důvodů, proč může být návštěva zajímavá i pro ty, kteří do Průhonic míří především za architekturou a krajinou. Rytířský sál není běžně přístupný jako součást klasické prohlídky zámku. Otevírá se při konkrétních kulturních a společenských akcích, mezi něž patří i tento koncert.
Ivo Kahánek: od Pražského jara k velkým světovým pódiím
Ivo Kahánek na sebe výrazně upozornil v roce 2004, kdy se stal absolutním vítězem mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Později vystoupil například na Beethovenfestu v Bonnu i na samotném Pražském jaru. V roce 2007 se v londýnské Royal Albert Hall představil v rámci BBC Proms se Symfonickým orchestrem BBC a dirigentem Jiřím Bělohlávkem.
Jeho kariéra zahrnuje také spolupráci s Berlínskými filharmoniky pod vedením Sira Simona Rattla. Podle oficiálního životopisu byl po Rudolfu Firkušném teprve druhým českým pianistou, který s tímto orchestrem vystoupil. Pravidelně spolupracuje mimo jiné s Českou filharmonií, Vídeňskými symfoniky, Mahler Chamber Orchestra, Filharmonií Brno nebo Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu.
Průhonický večer však nebude postaven pouze na českém repertoáru. Vedle Smetany zazní díla Beethovena a Liszta, takže program nabídne průřez různými podobami klavírní hudby 19. století. Dramaturgie tak může oslovit jak posluchače klasické hudby, tak návštěvníky, kteří si chtějí dopřát výjimečný kulturní zážitek v historickém prostředí.
Tradice, která se ze Štiřína přesunula do Průhonic
Koncert je součástí sezóny Zámecká hudební setkání 2026–2027, kterou pořádá Společnost RegioArt. Cyklus navazuje na dlouhou tradici Sukova hudebního Štiřína. Tu v roce 1993 založil houslový virtuos Josef Suk. Po ukončení koncertní tradice na zámku Štiřín se pořadatelé rozhodli pokračovat v Průhonicích, jejichž zámek poskytuje podobně působivé historické kulisy.
Průhonice jsou navíc snadno dostupné z Prahy, a koncert tak může být tipem na nedělní kulturní výlet. Z metra Opatov jezdí do obce příměstské autobusy, autem se přijíždí po dálnici D1 výjezdem EXIT 6 Průhonice. Aktuální informace o vstupenkách a případném režimu vstupu do areálu je vhodné před cestou ověřit u pořadatele nebo v prodejním systému. Večerní koncert začíná v době, kdy běžný návštěvnický provoz parku obvykle končí, proto se může vstup do areálu řídit zvláštními pokyny.
Park jako druhá část výletu
Průhonický zámek a park tvoří národní kulturní památku a jsou součástí světového dědictví UNESCO. Park založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Jeho kompozice využívá údolí Botiče, louky, skupiny stromů a keřů, rybníky i promyšlené průhledy, které často směřují k výrazné přírodní nebo architektonické dominantě.
Rozsáhlý areál nabízí přibližně 25 kilometrů cest a mimořádnou sbírku domácích i cizokrajných dřevin. Zaujme také kolekcí rododendronů, která patří k jeho známým botanickým hodnotám. Před koncertem lze navštívit vybrané expozice věnované historii zámku a parku, zahradnímu umění či botanice, případně pamětní síň Silva-Tarouců. V areálu se nachází také románský kostel Narození Panny Marie s gotickými freskami.
Koncert Iva Kahánka tak může být samostatným hudebním večerem i završení celodenní návštěvy Průhonic. Zámecká architektura, zimní park a klavírní hudba v Rytířském sále nabídnou setkání s místem, kde se přirozeně propojuje historie, umění, věda i krajina.