Průhonický park není obyčejná zámecká zahrada. Na více než dvou stech hektarech tu vznikla krajina, která působí přirozeně, přestože je promyšlená do posledního průhledu. Cesty se vinou podél Botiče, mezi loukami a lesními porosty, míjejí rybníky, drobné stavby i vyhlídky. Návštěvník si může připadat, jako by procházel romantickou krajinou vytvořenou samotnou přírodou.
Právě tato výjimečná kombinace architektury, kompozice krajiny a botanických sbírek přivedla park na seznam UNESCO. Průhonice jsou od roku 1992 součástí sériové památky Historické centrum Prahy. Zapsaná komponenta má rozlohu 211,42 hektaru a UNESCO park označuje za dílo světového významu v oboru krajinářské architektury. V českém památkovém systému je areál veden také jako národní kulturní památka.
Krajina podle anglického vzoru
Park začal od roku 1885 budovat hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca po sňatku s Marií Antonií Gabrielou Nostic-Rieneckovou. Inspiroval se anglickými krajinářskými parky, mimo jiné dílem knížete Pücklera-Muskaua. Namísto pravidelných záhonů a geometrických os využil členité údolí Botiče a jeho přítoků.
Výsledkem je střídání lesů, luk, vodních ploch a otevřených průhledů. Hlavní kompoziční osu tvoří Botič, který propojuje tři velké rybníky: Podzámecký, Labešku a Bořín. Cesta může během několika minut přejít od hladiny rybníka do lesního stínu a vzápětí nabídnout pohled na zámek nebo vzdálenou část parku. Tato proměnlivost je jedním z důvodů, proč areál nepůsobí při opakované návštěvě stejně.
Rododendrony, alpinum a živé sbírky
Největší pozornost na jaře a začátkem léta přitahují rododendrony. Park jich podle údajů své správy ukrývá přibližně 8000 kusů ve 257 druzích a kultivarech. Jejich hlavní kvetení obvykle připadá na květen a červen, konkrétní termín však každý rok ovlivňuje počasí. Aktuální stav kvetení se proto vyplatí před cestou ověřit.
Rododendrony jsou pouze jednou částí zdejšího botanického bohatství. Dendrologické sbírky zahrnují domácí i cizokrajné duby, javory, smrky, jedle, borovice, cypřišky nebo jalovce. Park uvádí také jednu z největších světových sbírek kosatců a významné kolekce pivoněk a denivek v České republice.
Za pozornost stojí alpinum, jehož přírodní skály v centrální části dosahují výšky až dvaceti metrů. Patří k nejstarším a největším areálům svého druhu v Evropě a hlavní cesta jím vede celoročně. Součástí areálu je také Průhonická botanická zahrada Botanického ústavu Akademie věd ČR, která v sezoně zpřístupňuje například sbírky růží, kosatců, pivoněk, denivek a rododendronů.
Zámek, rybárna a příběh místa
Průhonický zámek vyrostl postupnými přestavbami původního středověkého gotického hrádku. Jeho dnešní novorenesanční podoba vznikala podle návrhu Jiřího Stibrala v letech 1889 až 1893. V sousedství se dochoval románský kostel Narození Panny Marie, který připomíná starší dějiny zdejšího panského sídla.
Silva-Tarouca prodal zámek a park v roce 1927 československému státu kvůli hospodářským potížím. Dnes v zámku sídlí Botanický ústav Akademie věd ČR, a proto není celý interiér přístupný jako u běžných prohlídkových zámků. Návštěvníci však mohou zavítat do expozic o historii areálu, zakladateli, zahradním umění a introdukci dřevin. Návštěvnické centrum nabízí také 3D model parku a další tematické prezentace.
Za návštěvu stojí Rybárna se dvěma expozicemi. Jedna přibližuje vodní prostředí a fungování ekosystémů, druhá vysvětluje principy krajinářské kompozice, díky nimž se Průhonice dostaly na seznam UNESCO. Rodiny mohou zamířit také k České chaloupce s expozicí o pohádkách natáčených v parku nebo k malému zastavení Wachhaus u rybníka Bořín.
Kolik času si na park vyhradit
Parkem vede přibližně 25 kilometrů cest. Pro první návštěvu je vhodný základní okruh dlouhý 2,5 kilometru, který obchází Podzámecký rybník, vede pod Alpinem k Hlavní vyhlídce a vrací se k zámku. Kdo má více času, může pokračovat k Labešce a Bořínu a objevovat klidnější partie areálu.
Park je otevřen celoročně, návštěvníci se však musí držet vyznačených tras. Psi mohou dovnitř na vodítku, jízda na kolech a koloběžkách, drony, vstup do porostů i koupání v rybnících jsou zakázány. Z Prahy se sem dá dojet autobusy ze stanice metra Opatov, autem po dálnici D1 sjezdem Průhonice. Aktuální vstupné, otevírací dobu a program akcí je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit.
Průhonický park tak nabízí víc než působivou jarní podívanou. Je romantickou procházkou, ukázkou evropského krajinářského umění i místem, kde se dodnes pečuje o rostliny, krajinu a vědecké sbírky. Za jeho klidnými cestami se skrývá živé dílo, které se stále vyvíjí.