Jen málokterá jihočeská vyhlídka spojuje historii, přírodu a vědu tak přirozeně jako Kleť. Na vrcholu vysokém přibližně 1 084 metrů stojí kamenná rozhledna známá jako Josefova věž. Dokončena byla v roce 1825, a v roce 2025 tak uplynulo dvě stě let od jejího vzniku. Dodnes patří k nejvýraznějším výletním cílům Blanského lesa.
Z ochozu se při dobré viditelnosti otevírá kruhový pohled na Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory i rozsáhlé partie Šumavy. Za opravdu jasného a chladného počasí se mohou na obzoru objevit také rakouské Alpy. Výhled však není jediným důvodem, proč se na Kleť vydat.
Josefova věž začala jako šlechtická stavba
Rozhlednu nechal vybudovat kníže Josef II. ze Schwarzenbergu, krumlovský vévoda a majitel zdejšího panství. Stavba vznikala v letech 1822 až 1825 původně jako soukromý výletní objekt šlechtického rodu. Kruhová kamenná věž v neogotickém až pseudogotickém stylu je zakončena cimbuřím a měří přibližně 18 metrů.
Kleť ale nebyla zajímavá jen pro výletníky. V letech 1824 a 1825 sloužila také jako trigonometrický bod při kartografických pracích. Na vrchol proto mířili zeměměřiči a tvůrci map dávno předtím, než se z něj stal oblíbený turistický cíl. Veřejnosti byla věž zpřístupněna až později, ve druhé polovině 19. století. Je považována za nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách.
Jedno místo, několik různých zážitků
V bezprostřední blízkosti rozhledny stojí Tereziina chata. Vznikla v roce 1925 a její patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Po století tak doplňuje Josefovu věž jako zázemí pro návštěvníky, kteří si chtějí výlet prodloužit občerstvením nebo ubytováním.
Výraznou součástí vrcholu je také Observatoř Kleť, budovaná v letech 1957 až 1958. Leží přibližně ve výšce 1 070 metrů a je nejvýše položenou astronomickou observatoří v Čechách. Zaměřuje se především na planetky, komety a blízkozemní asteroidy. Veřejnost se během komentovaných prohlídek dozvídá více o zdejším výzkumu, prohlédne si astronomické fotografie a za vhodného počasí může sledovat sluneční skvrny. Součástí návštěvy bývá i kopule s dalekohledy.
Nedaleko geodetického vrcholu stojí netradiční sluneční hodiny instalované v roce 1974 podle návrhu architekta Petra Peška. Jejich konstrukce názorně ukazuje, jak se během dne a roku pohybuje Slunce. K charakteristickému obrazu Kleti patří rovněž mohutný televizní vysílač pod vrcholem.
Od lanovky i po svých
Nejjednodušší cestu na vrchol nabízí sedačková lanová dráha z Krasetína. V provozu je od roku 1961, měří 1 792 metrů a překonává převýšení 383 metrů. Jízda trvá přibližně čtvrt hodiny. Samotná lanovka je technickou zajímavostí: při její stavbě byly v tehdejším Československu novinkou například trubkové podpěry.
Kdo dává přednost chůzi, může vystoupat z Krasetína po cestě vedené přibližně pod lanovkou. Trasa měří kolem čtyř kilometrů, je však strmá a vyžaduje nejméně dvě hodiny. Na Kleť vedou také značené cesty z Holubova, Českého Krumlova, Zlaté Koruny nebo Plešovic. Při pěším výstupu je důležité držet se značení a respektovat pokyny provozovatele lanovky; pohyb v jejím obvodu je na vlastní nebezpečí.
Vrchol uprostřed cenné přírody
Kleť leží v Chráněné krajinné oblasti Blanský les, vyhlášené na přelomu let 1989 a 1990. Přírodní rezervace Kleť chrání smíšené horské lesy s bučinami pralesovitého charakteru a pestrou faunou. Od roku 2006 zde na ploše 38 hektarů vzniká bezzásahové území, kde se les ponechává přirozenému vývoji.
Výlet tak může být zajímavý i bez samotného výstupu na věž. Hřebeny, mrazové sruby, staré porosty a proměnlivá krajina Blanského lesa připomínají, že Kleť není pouze vyhlídkou, ale také cenným horským prostředím. Rozhledna, chata, hvězdárna i okolní lesy tu vytvářejí výletní cíl, kde se během jediného dne potká historie šlechtického panství s moderní astronomií a ochranou přírody.
Rozhledna je podle provozovatele přístupná celoročně, vstup se řeší automatickou pokladnou. Provoz lanovky, restaurace i prohlídky observatoře se však řídí sezonou a počasím, proto je vhodné ověřit aktuální podmínky před cestou. Po rekonstrukci byla rozhledna s chatou znovu otevřena 4. července 2009 a výroční rok 2025 připomněl, že její kouzlo ani po dvou staletích nezmizelo.