Na Kněhyni se dnes na rozdíl od mnoha jiných beskydských vrcholů nejde legálně vydat po turistické značce. Hora vysoká přibližně 1 257 metrů leží v centrální části Národní přírodní rezervace Kněhyně–Čertův mlýn a na její vrchol není povolen vstup. Zákaz platí po celý rok, nejde tedy o sezonní uzávěru.
Kněhyně je přitom třetí nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Právě její výška, odlehlost a zachovalé vrcholové partie z ní ale dělají místo, kde se ochrana přírody dostává před běžnou turistickou logiku. Kdo chce vystoupat na nejvyšší bod za každou cenu, musí tentokrát změnit plán.
Rezervace pro horský les i citlivé druhy
Národní přírodní rezervace Kněhyně–Čertův mlýn byla poprvé vyhlášena v roce 1989 a podle aktuálních údajů zabírá 197,6907 hektaru na území Čeladné a Prostřední Bečvy. Chrání především reliéf a přirozené ekosystémy vrcholových částí Beskyd.
V rezervaci se dochovaly horské smrčiny a bučiny s jeřábem ptačím, papratkou horskou nebo vzácným omějem tuhým moravským. Žijí zde například datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, jeřábek lesní a čolek horský. Pozornost ochranářů přitahuje také tetřev hlušec. Kněhyně patří mezi několik málo beskydských míst, která mu poskytují vhodné podmínky pro hnízdění.
Tetřevům vyhovují řídké lesy ve vyšších polohách, kde zůstávají popadané stromy a dostatek přirozeného krytu. Právě takové prostředí však snadno naruší lidé, kteří se vydají mimo značené trasy, případně lyžaři a skialpinisté hledající neprojetý terén. V okolí se může objevit také rys nebo medvěd, nejde ale o zvířata, která by návštěvník běžně potkával.
Proč se na vrchol nesmí
Právní režim národní přírodní rezervace zakazuje vstup mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody. Na Kněhyni navíc žádná značená turistická cesta na vrchol nevede. Výstup proto není povolen a případné porušení zákazu může být posuzováno jako přestupek s pokutou až 10 000 korun. Pokud by člověk současně poškodil chráněné území, jeho vybavení nebo jeskynní útvary, mohou být následky přísnější.
Hranice chráněného území v terénu označují tabule a červené pruhy na stromech. Nestačí tedy sledovat jen mapu nebo vyšlapanou pěšinu. Neoficiální stezky mohou vést do míst, kde hrozí rušení živočichů i poškození nestabilních svahů a pseudokrasových dutin.
Okolí nabízí výlet i bez vrcholové značky
Zákaz se netýká celého masivu. Legálně lze dojít například do Kněhyňského sedla a po značených cestách pokračovat směrem k Čertovu mlýnu, Pustevnám nebo Martiňáku. Dobrou alternativou je naučná stezka Čertův mlýn, která vede z Pusteven k masivu Čertova mlýna a dále k Martiňáku. Měří přibližně sedm kilometrů, má devět zastavení a věnuje se přírodě, sesuvům, pseudokrasu i partyzánské historii.
V širším okolí se nachází řada zajímavých skalních a podzemních útvarů. Flyšové vrstvy pískovců a jílovců jsou zde porušené tektonickými pohyby, a proto vznikly pukliny, dutiny, jeskyně i sesuvy. Nejznámější je Kněhyňská jeskyně, samostatná přírodní památka ležící mimo vlastní rezervaci. Starší údaje uvádějí délku kolem 280 metrů a Kněhyňskou propast hlubokou 57,5 metru. Do jeskyní však není vhodné vstupovat bez oprávnění ani překonávat zábrany.
Na Čertově mlýně stojí také skalní útvar známý jako Čertův stůl. Jeho původ bývá vykládán jako přírodní seskupení balvanů, lidové pověsti v něm ale vidí i pozůstatek dávné megalitické stavby. Druhé vysvětlení zůstává hypotézou, nikoli doloženým historickým faktem.
Hora, která se mění
Kněhyně není zajímavá jen tím, co na ní roste a žije. Geomorfologové Ostravské univerzity zkoumali její vývoj za posledních 252 let a spojili údaje z letokruhů, terénního mapování, meteorologických záznamů i historických pramenů. Zjistili, že povrchové změny a svahové pohyby souvisely především s obdobími nadprůměrných srážek, přívalovými dešti a rychlým jarním táním.
V sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem navíc připomínají partyzánskou minulost pomník 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, zbytky bunkru a pomníček Růženy Valentové. Výlet tak může spojit horskou přírodu, geologii i moderní dějiny. Jen je třeba přijmout, že samotný vrchol Kněhyně zůstává místem, které se poznává z odstupu.