Na Pustevnách se během jediného dne snadno spojí architektura, beskydské výhledy i divočejší horská příroda. Sedlo v nadmořské výšce přibližně 1 018 metrů leží mezi Radhoštěm a Tanečnicí a představuje jedno z nejznámějších turistických center Beskyd. Zároveň je dobré vědět, že zde začínají dva odlišné výlety: jeden míří po hřebeni k Radhošti, druhý po červené značce směrem k Čertovu mlýnu a Martiňáku.
Jurkovičovy stavby jako začátek výletu
Ještě před vykročením do lesa stojí za pozornost samotné Pustevny. Název připomíná poustevnu, která zde vznikla v 18. století, dnešní podobu místa však výrazně utvářejí stavby architekta Dušana Jurkoviče. Libušín a Maměnka patří k nejvýraznějším ukázkám lidové secese v Beskydech a dávají výletu kulturní rozměr.
Na Pustevny lze přijet silnicí z Prostřední Bečvy, vystoupat lanovkou z Trojanovic-Ráztoky nebo dorazit pěšky po značených cestách. Při cestě autem je potřeba počítat s omezenou kapacitou parkování. Praktickou alternativou může být záchytné parkoviště v Prostřední Bečvě, případně lanovka, jejíž provoz se mění podle sezony a aktuální situace.
Hřebenovka přes Radegasta na Radhošť
Nejznámější výlet z Pusteven vede po modré značce na Radhošť. Trasa měří přibližně čtyři kilometry jedním směrem a díky poměrně mírnému profilu ji zvládnou také rodiny s dětmi. Cesta vede otevřenějším horským terénem přes vrchol Radegast, kde stojí známá socha pohanského boha. Právě tady se vyplatí na chvíli zpomalit a vnímat, jak se postupně mění výhledy i charakter hřebene.
Cílem je Radhošť ve výšce 1 129 metrů. Na vrcholu stojí kaple svatého Cyrila a Metoděje se sousoším věrozvěstů, která připomíná silnou poutní tradici tohoto místa. Za dobré viditelnosti se otevírají pohledy na Beskydy a Valašsko, ale také směrem k Jeseníkům a slovenským pohořím Malá a Velká Fatra. V mlze nebo při nízké oblačnosti však může být hřeben bez výhledů, a horské počasí se vyplatí nepodcenit ani v létě.
Výlet zpestřuje naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice. Na přibližně čtyřech kilometrech má devět zastavení a věnuje se zdejší krajině, přírodě, historii, Radegastovi, jeskyním i dřevěné kapli. Trasa tak není jen přesunem k vyhlídce, ale i příležitostí lépe porozumět místu, kterým člověk prochází.
Červená značka do lesů Čertova mlýna
Druhá možnost vede z Pusteven opačným směrem. Po červené značce je to k Čertovu mlýnu přibližně tři kilometry, k Martiňáku zhruba osm kilometrů. Nejde tedy o pokračování výletu na Radhošť, ale o samostatný výlet s jinou atmosférou. Otevřený hřeben střídají lesní úseky a pozornost přitahují skalní útvary spojené s pískovcovým podložím.
Čertův mlýn dosahuje nadmořské výšky 1 206 metrů. V jeho masivu se nacházejí pseudokrasové útvary a místní zajímavostí je skalní Čertův stůl. Kdo chce trasu pojmout jako delší putování, může pokračovat k Martiňáku. Naučná stezka Čertův mlýn spojuje právě Martiňák s Pustevnami, měří přibližně sedm kilometrů, má devět zastavení a vede také kolem jezírka Mořské oko. Malé převýšení z ní dělá přístupnou volbu pro pěší, rodiny, cyklisty i běžkaře podle podmínek.
Respekt k rezervaci i horským podmínkám
Část území spadá do národní přírodní rezervace Kněhyně–Čertův mlýn. Chráněné území ukrývá zachovalé horské lesy, skály a pseudokrasové jeskyně, proto je důležité držet se vyznačených cest. Vrchol Kněhyně není turisticky přístupný a zákaz vstupu mimo značené trasy zde není formalitou.
Občerstvení lze hledat přímo na Pustevnách a u Martiňáku, dostupnost jednotlivých podniků se však může měnit podle sezony a počasí. Před cestou je rozumné ověřit stav parkovišť, provoz lanovky i případná omezení na trasách. Ať už zvolíte slunnou cestu za Radegastem, nebo klidnější lesní putování k Čertovu mlýnu, Pustevny nabízejí výlet, který propojí nejznámější tváře Beskyd s místy, kde má hlavní slovo příroda.