Bydlení jako promyšlený kolektiv
Koldům v Litvínově nebyl navržen pouze jako velký bytový dům. Jeho ambicí bylo nabídnout obyvatelům celý model každodenního života, v němž se část domácích povinností i volného času odehrává přímo v domě. Vedle plnohodnotných bytů, podle odborných podkladů také mezonetových jednotek, zde vzniklo rozsáhlé společné zázemí.
Obyvatelé měli k dispozici restauraci nebo jídelnu, prodejnu potravin, prádelnu s mandlem, klubovny, knihovnu, společenský sál a tělocvičnu. Nechyběly ani jesle a mateřská škola. Některé služby tak mířily přímo na rodiny zaměstnanců místních chemických závodů, pro něž měl být Koldům praktickým a moderním místem k životu.
Promyšlené byly i zdánlivé drobnosti. Dům měl centrální shoz odpadu a systém sběru prádla. Kolektivní bydlení zde tedy neznamenalo jen sdílené chodby a společenské místnosti, ale snahu zjednodušit každodenní provoz domácností.
Výrazná stavba poválečného Litvínova
Na projektu se podíleli architekti Václav Hilský a Evžen Linhart. Koldům vznikal od konce 40. do poloviny 50. let, v době, kdy se v československé architektuře stále odrážely myšlenky meziválečné avantgardy i poválečná představa kolektivního způsobu života.
Na první pohled zaujme celkové měřítko a netradiční kompozice. Objekt tvoří dvě symetricky umístěná, půdorysně zalomená vysoká obytná křídla a střední trakt. Konstrukce využívá ocelové nosné prvky, železobetonové stropy a zděný obvodový plášť. Výsledkem je stavba, která nepůsobí jako obyčejné sídlištní bydlení, ale jako promyšlený městský celek.
Právě propojení různých funkcí dává Koldůmu jeho architektonickou i historickou hodnotu. V jednom objektu se setkaly soukromé byty, stravování, nakupování, péče o děti, sport i společenský život. Takový rozsah byl v československé bytové výstavbě mimořádný.
Od odvážného experimentu k běžnému domu
Idea kolektivního bydlení se v průběhu desetiletí proměňovala. To, co mělo původně ulehčit život rodinám a podpořit společenské kontakty, se postupně přiblížilo běžnému bytovému domu. Lidé si zároveň začali více cenit soukromí a společné provozy se měnily podle toho, jak se měnily potřeby obyvatel.
Zajímavý je i osud středního traktu. Po požáru na přelomu 80. a 90. let byl upraven pro hotelové využití. V objektu se podle městských podkladů stále nacházejí různé provozní a servisní prostory, například restaurace, sauna nebo prádelna. Nelze však předpokládat, že všechny původní funkce a služby fungují dodnes ve stejné podobě.
Koldům tak ukazuje nejen sílu architektonického konceptu, ale i rozdíl mezi původním plánem a skutečným životem. Stavba přežila dobu, pro kterou byla navržena, její využití se ale přirozeně přizpůsobovalo novým podmínkám.
Co při návštěvě Litvínova nepřehlédnout
Koldům stojí na adrese Koldům 1580 v Litvínově, v části Horní Litvínov. Jako kolektivní dům č. p. 1580 je veden ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Administrativně spadá pod Litvínov, přesto se označení Koldům používá také pro neúřední městskou čtvrť v jeho okolí.
Nejlepší způsob, jak stavbu poznat, je začít zvenčí a vnímat ji v souvislosti s poválečným urbanismem města a sídlištěm Osada. Zajímavé je sledovat nejen obytná křídla, ale také střední trakt, celkové měřítko a způsob, jakým architekti spojili bydlení s veřejnými funkcemi.
Interiér není běžně přístupným muzeem. Do společných, technických nebo obytných částí se proto návštěvník dostane pouze v rámci konkrétní organizované akce či po předchozí domluvě s provozovatelem. Příležitostné komentované prohlídky mohou nabídnout pohled do původních prostor, například bývalé tělocvičny, bytu nebo na střechu, jejich konání a dostupnost je však nutné ověřit předem.
Koldům je jedním z nejvýraznějších dokladů toho, jak odvážně se po válce přemýšlelo o bydlení. Nejde jen o monumentální dům v Litvínově, ale o zachovaný experiment, který spojil architekturu s představou, že město může svým obyvatelům zajistit podstatnou část každodenního života pod jednou střechou.