Jen málokteré muzeum dokáže návštěvníkovi přiblížit průmyslovou minulost tak bezprostředně jako Podkrušnohorské technické muzeum. Nevzniklo v nově postavené budově, ale v autentickém areálu bývalého hlubinného dolu Julius III v Růžodole, administrativně části Litvínova. V orientačních materiálech se místo objevuje také jako Kopisty u Mostu nebo Most-Kopisty.
Na návštěvu je dobré vyhradit si několik hodin. Nečeká vás totiž jen jedna expozice, ale celý soubor historických staveb, strojů a ukázek, které společně vyprávějí o těžbě, úpravě i využití hnědého uhlí v severozápadních Čechách.
Skutečný důl místo muzejní kulisy
Julius III se začal budovat v roce 1881 a na jaře 1884 dosáhly jeho dvě jámy konečné hloubky 186,5 metru. Těžba zde pokračovala téměř 120 let. Po vyčerpání zásob byl důl v první polovině 90. let 20. století uzavřen, část jeho areálu však dostala nový smysl.
Původní důl tvořila šachetní budova, strojovna, kotelna se šesti kotli, nástupní místnost, dělnické domy i další provozní objekty. Nad areálem se kdysi tyčil také zhruba 45 metrů vysoký komín. Některé části dnes chrání památková péče jako ucelený soubor industriální architektury a technického zařízení z doby rozvoje hlubinného dobývání.
Muzeum vzniklo v roce 2003 z iniciativy Spolku severočeských havířů a první expozice zpřístupnilo o čtyři roky později. Postupně sem přibyly předměty a stroje zachráněné z dalších uzavíraných dolů v regionu, například z dolů Alexander, 1. máj nebo Kohinoor.
Parní stroj, který pamatuje horníky
Nejvýraznějším exponátem je původní parní těžní stroj z roku 1891. Na dole Julius III sloužil až do konce provozu a dnes připomíná dobu, kdy pohyb klecí a těžních zařízení zajišťovala mohutná parní technika. Právě u něj si návštěvník nejlépe uvědomí měřítko tehdejšího provozu a fyzickou náročnost práce hluboko pod zemí.
Velký prohlídkový okruh zahrnuje také model šachty, měřičskou techniku, pietní místnost a model dělnické kolonie Humboldt II z roku 1932. Nejde tedy jen o technickou přehlídku. Expozice připomíná rovněž lidi, kteří v dolech pracovali, jejich každodennost i rizika spojená s hornickým povoláním.
Fárání nanečisto, ale s opravdovou technikou
Jedním z nejzajímavějších míst je ukázková hnědouhelná štola. Není původním podzemním dílem, ale uměle vytvořenou expozicí, v níž se podařilo soustředit zachráněnou důlní techniku a dopravní zařízení z okolních dolů. Zařízení je podle muzea funkční, takže simulované fárání nepřibližuje hornické prostředí pouze pohledem. Návštěvník slyší zvuky strojů a získává názornější představu o podmínkách v dole.
Samostatná část se věnuje rudnému dobývání v Krušných horách. Nabízí skutečnou štolu s rudnou žílou, hornické uniformy, ukázky tradic a také část pece z vápenky Kalkwerk Lengefeld. Muzeum tak překračuje hranice hnědouhelného revíru a ukazuje hornictví v širším krušnohorském kontextu.
Technika pod širým nebem i příběh krajiny
Ve venkovní expozici stojí důlní stroje, lokomotivy, vozíky a další železniční a těžební technika zachráněná z okolních provozů. Po předchozím objednání může být součástí návštěvy také jízda závěsnou důlní drážkou nebo okružní železnicí. Tyto atrakce jsou závislé na konkrétních podmínkách a počtu zájemců, proto je vhodné ověřit jejich provoz před cestou.
Záběr muzea nekončí u šachet. Expozice připomínají také chemický, sklářský a textilní průmysl, výrobu dřevěných hraček, lesnictví a zemědělství. Důležitým tématem je i obnova krajiny poškozené těžbou. Návštěva tak nabízí širší pohled na region, jehož podobu po generace určovaly továrny, doly a lidé kolem nich.
Praktické informace k návštěvě
Muzeum mívá sezonní provoz od března do konce října, obvykle od úterý do neděle. Prohlídky začínají v celou hodinu a trvají přibližně dvě až dvě a půl hodiny. Běžná prohlídka se koná nejméně pro dvě platící dospělé osoby, větší skupiny je třeba objednat předem. Aktuální ceny, otevírací dobu i možnosti jízd je vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou měnit.
Příjezd je možný od silnic I/13 a I/27, dále podle značení a důlních vozíků. Zastávka veřejné dopravy Cesta do Kopist je vzdálena přibližně dva kilometry, od železniční zastávky Most-Minerva je to k areálu zhruba 400 metrů. Muzeum nepřijímá platební karty. Výlet do Růžodola je nejzajímavější pro ty, kteří chtějí české dějiny poznávat nejen prostřednictvím exponátů, ale také v prostoru, kde se skutečně odehrávaly.