Za hranicí Valašské dědiny se v Rožnově pod Radhoštěm rodí místo, které nebude jen souborem historických chalup. Areál Kolibiska má na ploše přibližně 125 000 metrů čtverečních představit horskou krajinu jako živý celek – s políčky, cestami, lesy, pastvinami i stavbami spojenými s někdejším hospodařením v Beskydech.
V sobotu 3. října 2026 se zájemci při komentované prohlídce podívají přímo na probíhající výstavbu. Dozvědí se, jak o podobě nejmladšího areálu Valašského muzea v přírodě přemýšlejí architekti, etnografové a další pracovníci muzea. Kolibiska jsou v této fázi oploceným staveništěm, a právě proto jde o příležitost nahlédnout do procesu, který běžný návštěvník po otevření už neuvidí.
Od horského hospodaření po první turisty
Nový areál rozšíří obraz Valašska, který dnes v muzeu představuje především Valašská dědina. Zatímco ta přibližuje život ve vesnickém prostředí, Kolibiska se zaměří na vyšší polohy a na způsob, jakým lidé využívali karpatskou krajinu od konce 18. do poloviny 20. století.
Tématy budou horské zemědělství, salašnictví, zpracování dřeva nebo výroba dřevěného uhlí. Součástí příběhu má být také historické využívání Beskyd k rekreaci a turismu. Návštěvník tak neuvidí pouze jednotlivé objekty, ale také vztahy mezi krajinou, řemesly, hospodářstvím a každodenním životem lidí, kteří v horách žili a pracovali.
Muzeum jako vytvořená kulturní krajina
Výstavba Kolibisek nespočívá jen v přesunu starých domů. Muzeum modeluje terén, zakládá políčka a cesty a pracuje s původními druhy stromů. Do krajiny se vracejí také pozapomenuté odrůdy ovocných dřevin. Výsledkem má být prostředí, které ukáže, jak horské hospodaření krajinu utvářelo a jak se v ní střídaly lesy, louky, pastviny a obhospodařovaná půda.
Důležitou součástí projektu je záchrana ohrožených staveb tradičního lidového stavitelství. Některé objekty se rozebírají, převážejí do muzea a znovu sestavují. Jiné vznikají jako rekonstrukce podle fotografií, kreseb, archeologických nálezů a dalších dochovaných dokladů. Nejde tedy vždy o stavby zachované na původním místě, ale o odborně připravené připomenutí prostředí, které z některých částí Beskyd postupně mizí.
Koliby, hájovny i chalupa z Komorní Lhotky
V Kolibiskách se představí například hájovna a chlévy z Nového Hrozenkova a Bylnice, koliby, seníky nebo pajta z panské salaše. Přibýt má také chalupa z Komorní Lhotky, chlév z Nýdku a hájovna z Valašské Bystřice. Každý z těchto objektů připomíná jinou část hospodaření a života v horské krajině.
Novou vrstvu přinese vstupní brána s vyhlídkovou terasou, informačním centrem, pokladnou a sociálním zázemím. Stavba využije půdorys stávající podzemní nádrže a její střecha má sloužit jako vyhlídkové místo. V bývalém vodojemu se připravuje panoramatické promítání filmů, návštěvníky má provázet také audioprůvodce.
Prohlídka ještě před otevřením
Komentovaná prohlídka se uskuteční v rámci Dne architektury v sobotu 3. října 2026 od 10 hodin. Provázet mají architekt Jan Kraut a etnograf Radek Bryol. Výklad se zaměří na dramaturgii projektu, architektonické řešení, výběr objektů, vznik expozice i budoucí provoz muzea v přírodě.
Sraz je u vstupu k pokladně Valašského muzea v přírodě na adrese Palackého 634 v Rožnově pod Radhoštěm. Prohlídka má trvat přibližně 90 minut a kapacita je omezená na 25 osob. Rezervace byla podle programu spuštěna prostřednictvím GoOut; aktuální podmínky návštěvy je vhodné před cestou ověřit u pořadatele.
Realizace projektu financovaného z IROP je naplánována do konce roku 2026. Zpřístupnění celého areálu veřejnosti muzeum předpokládá v roce 2027. Kolibiska tak zatím nejsou samostatným volně přístupným areálem, ale při této speciální akci nabídnou pohled na to, jak se z plánů, přesouvaných staveb a upravované krajiny postupně skládá nová část valašského příběhu.