Na první pohled působí kolonáda v Janských Lázních jako přirozená součást náměstí Svobody. Její secesní fasáda, velká půlkruhová okna a výrazný štít ale stojí na místě, které bylo pro stavbu všechno, jen ne jednoduché. Pod dnešní budovou se kdysi nacházelo hluboké údolí Janského potoka. Teprve po jeho zavážce a odvedení vody podzemním tunelem vznikl prostor pro reprezentativní lázeňský dům.
Secesní dominanta lázeňského náměstí
Kolonáda byla realizována v roce 1904 podle návrhu vídeňského architekta Petra Paula Branga. Návrh přitom vznikl už o dva roky dříve. Vlastní stavbu vedl trutnovský stavitel Johann Blaschek, uváděný také jako Jan Blažek. Nová budova nahradila starší zdobnou dřevěnou kolonádu a přinesla do lázeňského centra trvalejší a reprezentativnější podobu.
Architektonicky jde o jednopodlažní secesní objekt sestavený ze čtrnácti modulů. Hlavní průčelí zvýrazňuje středový pětiúhelný rizalit zakončený dominantním štítem. Fasádu oživuje geometrická výzdoba a vysoká půlkruhová okna, která do interiéru přivádějí dostatek světla. Stavba je dnes vedena také jako lázeňský dům Kolonáda a patří mezi kulturní památky Janských Lázní.
Stavba na hlubokých pilotech
Výjimečnost kolonády nespočívá jen v její podobě. Ocelová konstrukce byla založena na hlubokých pilotech, protože nový stavební pozemek vznikl zasypáním údolí. Janský potok byl odveden podzemním tunelem podle technického řešení Otto Fiedlera. Reprezentativní lázeňská budova tak vyrostla na uměle vytvořeném terénu, což dodnes dodává její historii nečekaný technický rozměr.
Právě spojení elegantní secese a odvážného stavebního řešení dobře vystihuje proměnu Janských Lázní na přelomu 19. a 20. století. Z horské osady se postupně stávalo vyhledávané lázeňské a rekreační místo. Kolonáda měla tomuto vývoji odpovídat nejen vzhledem, ale také funkcí: nabízela prostor pro setkávání, odpočinek a společenský život.
Místo pro kavárnu, tanec i koncerty
Dnešní kolonáda není pouze historickou kulisou pro fotografii. V objektu funguje Kavárna Kolonáda a prostor se využívá také ke společenským a kulturním akcím. Konají se zde například taneční večery, koncerty nebo trhy. K dispozici je bar, taneční parket, pódium, technické zázemí pro hudbu a dětský koutek.
Takové využití navazuje na původní smysl lázeňských kolonád. Ty nikdy nesloužily jen jako ochrana před deštěm při popíjení pramenů. Byly také místem promenád, hudby, společenských setkání a pozorování lázeňského ruchu. V Janských Lázních se tato tradice proměnila podle současných potřeb, základní role kolonády jako přirozeného centra města však zůstala.
Výchozí bod pro poznávání Janských Lázní
Kolonáda stojí přímo v centru na adrese náměstí Svobody 4. Návštěvu lze spojit s procházkou po lázeňských stavbách, promenádách a okolí místních léčivých pramenů. Z náměstí vede také jedna z promenádních tras kolem Janského Dvora směrem k hotelu Lesní dům a dále k Černohorskému potoku.
Janské Lázně jsou známé především léčbou pohybového ústrojí a následků dětské obrny, zároveň však představují významné rekreační a sportovní centrum na úpatí Černé hory. Kolonáda proto dobře funguje jako místo, kde se potkávají různé podoby města: lázeňský klid, architektura, kultura i výletní ruch.
Při návštěvě je dobré počítat s tím, že otevírací doba kavárny a program akcí se mohou měnit podle sezony. Aktuální informace je vhodné ověřit předem. Samotné náměstí Svobody však nabízí ideální začátek pro objevování Janských Lázní – a kolonáda připomíná, že i zdánlivě poklidná lázeňská stavba může mít za sebou pozoruhodný příběh techniky, architektury i společenského života.