Krkonošské kyselo, bramborové sejkory, houby, zelí a další suroviny spojené s horskou kuchyní budou hlavními lákadly Kulinářského dne v Janských Lázních. Akce je podle regionálního kalendáře naplánována na pondělí 28. září 2026, kdy si návštěvníci užijí státní svátek a zároveň den věnovaný chutím podhůří.
Program se má odehrávat na kolonádě a přilehlém náměstí. Představit má kuchařské umění místních restaurací, regionální potraviny i výrobky místních farmářů. Přesný harmonogram, počet stánků, jména účinkujících ani případné vstupné zatím dostupné podklady nepotvrzují. Jisté je především zaměření akce a její termín.
Horské recepty z toho, co bylo po ruce
Tradiční krkonošská kuchyně vycházela z podmínek horského kraje. Využívala suroviny, které byly dostupné v domácnostech a okolní přírodě – brambory, zelí, houby, mouku nebo chlebový kvásek. Právě jednoduchost a sytost jídel jsou důvodem, proč se některé recepty drží dodnes.
Nejznámější místní polévkou je krkonošské kyselo. Připravuje se z chlebového kvasu a doplňují ho brambory, houby a vejce. Výsledkem je výrazné jídlo, které se hodí k chladnějšímu podzimnímu počasí. Sejkory zase představují krajovou podobu bramboráků. Dříve se pekly přímo na plotně a patřily k pokrmům, které dokázaly zasytit i z běžných domácích zásob.
Právě podobné recepty mohou návštěvníkům ukázat, že regionální gastronomie nestojí jen na luxusních surovinách. Její kouzlo často spočívá v sezonním vaření, znalosti místních produktů a v předávání receptů z generace na generaci.
Kolonáda jako kulisa i společenské centrum
Gastronomická akce dostane v Janských Lázních působivou kulisu. Secesní kolonáda byla dokončena v roce 1904 podle návrhu vídeňského architekta Petra Paula Branga a dodnes patří k dominantám města. Není přitom pouze dekorací lázeňské promenády. Slouží jako místo setkávání, odpočinku a kulturního života.
Součástí kolonády je také Kavárna Kolonáda, kde si lze běžně dát kávu, zákusek nebo tradiční lázeňské oplatky. Během Kulinářského dne se tak návštěva venkovních ochutnávek přirozeně propojí s atmosférou lázeňského centra. V Janských Lázních se gastronomie potkává s architekturou, historií i pomalejším rytmem lázeňského města.
Lázeňské město pod Černou horou
Janské Lázně leží na úpatí Černé hory a jejich charakter utváří termální pramen i podhorské klima. Podle kronikářského podání se o zdejším prameni vědělo už v dávné minulosti, využívání termální vody ke koupelím je doložováno nejméně od 14. století. První lázeňské budovy začaly vznikat v roce 1675.
Ve 20. století si lázně získaly mezinárodní pověst také díky léčbě následků dětské obrny. Dnes jsou zajímavým cílem nejen pro lázeňské hosty, ale i pro výletníky, kteří chtějí spojit procházku horským městem s poznáváním regionální kuchyně.
Tip na sváteční výlet do Krkonoš
Kulinářský den může být příjemným cílem celodenního výletu. Ve stejný den je v kalendáři uveden také Den s Krakonošem na Stezce korunami stromů Krkonoše, takže rodiny mohou návštěvu kolonády spojit s programem v korunách lesa. Další možností je procházka lázeňským centrem nebo výlet směrem k Černé hoře.
Při cestě autem je dobré počítat s omezeným vjezdem do centra. Návštěvníkům slouží veřejná parkoviště, například centrální parkoviště pod kabinovou lanovkou nebo menší parkoviště pod hotelem Lesní dům. Vlakové nádraží ve Svobodě nad Úpou je vzdálené přibližně tři kilometry a mezi oběma místy jezdí autobusy.
Přesný čas Kulinářského dne a podoba doprovodného programu se mohou ještě upřesnit. Před cestou se proto vyplatí ověřit aktuální informace u pořadatelů. Už nyní je ale zřejmé, že sváteční pondělí v Janských Lázních nabídne zajímavé spojení krkonošských chutí, lázeňské architektury a podzimní horské atmosféry.