Na první pohled může ondřejovská hvězdárna působit jako romantický zámecký areál. Mezi stromy se objevují zděné kupole, dekorativní fasády, schodiště a drobné stavby, které spíše než technické pracoviště připomínají secesní park. Teprve při bližším pohledu vynikne, že každý detail zde souvisí s pozorováním oblohy, přesným měřením nebo příběhem české astronomie.
Areál nad obcí Ondřejov je dnes pracovištěm Astronomického ústavu Akademie věd ČR a zároveň pozoruhodným výletním místem. Spojuje historické přístroje a architekturu z počátku 20. století s radioteleskopy, meteorickým radarem a moderním výzkumem hvězd, Slunce i meziplanetární hmoty.
Sen bratří Fričů na kopci Manda
Za vznikem observatoře stáli bratři Josef Jan a Jan Fričové. Oba se zajímali o astronomii a živili se výrobou přesných mechanických, optických a měřických přístrojů. Jejich pražská dílna vznikla už v roce 1883. Po smrti Jana Friče v lednu 1897 převzal Josef jeho jméno a pokračoval ve společném snu vybudovat vlastní observatoř.
Rozhodující datum přišlo 21. ledna 1898, kdy Josef Jan Frič koupil od Ondřejova pozemek za 900 zlatých. Místo na kopci Manda nabízelo tmavší oblohu než Praha, přitom zůstávalo dobře dostupné z hlavního města. První vědecké pozorování se uskutečnilo v noci z 31. července na 1. srpna 1906. Frič tehdy s Františkem Nušlem pracoval s cirkumzenitálem, přístrojem určeným k velmi přesnému určování zeměpisných souřadnic podle průchodů hvězd.
Frič observatoř v roce 1928 věnoval československému státu. Od roku 1954 je součástí Astronomického ústavu, který dnes patří Akademii věd. Z rodinného projektu se tak stalo významné národní vědecké centrum.
Secese, která dostala podobu hvězdárny
Nejvýraznější historické stavby navrhl architekt Josef Fanta. Jeho rukopis je patrný na režném zdivu, kamenných soklech, dřevěných interiérech i kovových detailech. Stavby vznikaly postupně na přelomu prvního desetiletí 20. století; velké kopule se budovaly přibližně mezi lety 1908 a 1914.
Centrální kupole stojí na křížovém půdorysu a uvnitř si zachovala dřevěné táflování, původní dveře i kovové točité schodiště. Dnes slouží jako muzeum historických exponátů. Západní kupole má kruhový půdorys, měděnou kopuli a půlkruhově zakončená okna zvýrazněná cihlovým obložením. Uvnitř je vystaven Fričův dvojitý astrograf.
Za pozornost stojí také Fričova pracovna. Zdobí ji sgrafita, figurální motivy a výjev inspirovaný Nerudovými Písněmi kosmickými. Jan Neruda byl kmotrem Jana Friče, a právě proto se v areálu objevuje i motiv žab. Nejde o náhodnou ozdobu, ale o drobnou připomínku rodinných a kulturních vazeb, které stály u zrodu observatoře.
Fanta se nepodílel pouze na jednotlivých domech. Navrhl také část krajinářské koncepce včetně komponovaného schodiště s terasou. Dnešní areál tak funguje jako park či arboretum, kde se mezi vzácnými dřevinami objevují sochy, historické domky i současná technická zařízení. Přesnější než označení kulturní památka je v tomto případě mluvit o historicky a architektonicky cenném areálu.
Od časových signálů k Perkovu dalekohledu
Ondřejovská observatoř nebyla nikdy jen dekorativním místem pro obdivování hvězd. V roce 1913 zde vznikla první rádiová stanice v Čechách určená k příjmu přesných časových signálů z Paříže a německého Norddeichu. Později se areál rozšířil o sluneční přístroje, radioteleskopy a zařízení pro sledování meteorů.
Dominantou moderní části je Perkův dalekohled, uvedený do provozu v roce 1967. Jeho hlavní zrcadlo má průměr dva metry a otáčivé části váží přibližně 83 tun. Přístroj vyrobila firma Carl Zeiss Jena a od roku 2012 nese jméno astronoma Luboše Perka. Je největším optickým astronomickým přístrojem v České republice a slouží především ke spektroskopickému výzkumu hvězd a dalších vesmírných objektů. Po modernizaci v roce 2019 má novější optickou cestu, detektory i přístrojové vybavení.
Návštěvník jej obvykle neuvidí při běžném vizuálním pozorování, ale z návštěvnické galerie může nahlédnout do jeho zázemí. Právě tento kontrast mezi Fantovými kopulemi a aktivní vědeckou technikou patří k nejsilnějším zážitkům celého areálu.
Jak návštěva probíhá
Areál je přístupný jako park, do historických budov se však vstupuje pouze s průvodcem. Pravidelné individuální prohlídky se obvykle konají od května do září o víkendech a státních svátcích, zpravidla v několika denních termínech. Přibližně dvouhodinová trasa měří kolem 1,5 kilometru a vede částečně přírodním terénem. Historické kopule navíc nejsou bezbariérové a mají zúžené prostory.
Skupiny mohou návštěvu objednat i ve všední dny. Kapacita je omezená, protože interiéry kopulí nejsou velké. Aktuální termíny, vstupné i způsob návštěvy je proto rozumné před cestou ověřit u Astronomického ústavu.
Do Ondřejova se dá přijet autem přes Mnichovice, případně autobusem z pražských Hájů nebo ze Strančic. Areálem vedou turistické značky a okolí je vhodné také pro cyklovýlet. Několikrát ročně se pořádají veřejná pozorování nebeských úkazů. Tehdy je třeba počítat s tmou, chladem a delší chůzí od parkoviště. Ondřejovská hvězdárna tak nabízí dvě návštěvy v jedné: denní putování historií české astronomie a při vhodné příležitosti i večer pod skutečnou hvězdnou oblohou.