Pod přečnívající částí žulového balvanu u Boud se před téměř stoletím našly uhlíky, kosti a úlomky keramických misek. Objev spojil nenápadné místo v lese s pravěkou minulostí širší krajiny. Kosatínský viklan tak nabízí víc než krátkou zastávku u neobvyklého kamene: připomíná, že archeologické stopy se mohou skrývat i tam, kde bychom je nečekali.
Kámen na vrcholu kamenné řady
Viklan leží v lesní poloze Malý Kosatín v katastru obce Boudy na Písecku. Jeho půdorys měří přibližně 2,6 krát 2,1 metru. Balvan se nachází na nejvyšším místě přirozené řady kamenů, která vznikla mrazovým zvětráváním žuly. Právě tvar a poloha kamene z něj činí nápadný bod v jinak lesním prostředí.
Název viklan svádí k představě, že se kámen při doteku rozhýbe. Údaje o jeho pohyblivosti se ale v turistických popisech liší, a proto není namístě tvrdit, že se dnes skutečně kývá. Není důvod s balvanem manipulovat: jeho hodnota spočívá také v tom, že zůstal součástí přírodního i archeologického prostředí.
Co odhalil výzkum v roce 1930
Archeolog Bedřich Dubský zkoumal místo v roce 1930. Pod přečnívající částí kamene nalezl uhlíky, kosti a zlomky tuhovaných misek s vklopenými okraji. Keramiku zařadil do pozdní doby halštatské, tedy do období starší doby železné. Podle evidence Státního archeologického seznamu se nálezy nedochovaly a revize lokality v roce 1972 byla negativní.
Malý Kosatín je v seznamu veden jako území s archeologickými nálezy kategorie ÚAN I. Ta označuje místa, kde je výskyt archeologických nálezů jednoznačně prokázán. Neznamená to ovšem, že lze přesně rekonstruovat, co se u balvanu odehrávalo. Nálezy potvrzují lidskou činnost v jeho okolí, nikoli její konkrétní účel.
Mohyly a hradiště v okolní krajině
V lesní poloze Malý Kosatín se nachází také skupina deseti mohyl ze starší doby železné. Většina je dnes málo výrazná: uváděné rozměry se pohybují přibližně mezi pěti a osmi metry v průměru a třemi až pěti desetinami metru na výšku. Tři mohyly prozkoumal Dubský při svém výzkumu; zásahy narušily jejich původní podobu.
Asi 1 200 metrů od viklanu leží hradiště na vrchu Hrad. Nálezy od balvanu se podobají těm z mohyl a hradiště, a dokládají tak časové a krajinné souvislosti mezi těmito místy. Není však doloženo, že by viklan byl obětištěm nebo místem kultovních obřadů. Taková interpretace může působit lákavě, archeologické důkazy ji ale nepotvrzují.
Výlet z Boud po Alšově stezce
K viklanu se lze vydat při výletu po Alšově naučné stezce, která vede mezi Miroticemi a Čimelicemi. Jako výchozí místo se nabízejí Boudy; žluté značení odtud pokračuje směrem k lesu a vrchu Hrad. Poslední úsek k balvanu nemusí být v terénu jednoznačně označený, proto je vhodné před cestou zkontrolovat aktuální mapu. Turistické zdroje uvádějí polohu 49.44923, 14.02287.
Návštěva má největší kouzlo pro ty, kdo si všímají krajiny jako celku. Viklan, nenápadné mohyly a nedaleké hradiště nejsou oddělené atrakce, ale body v prostoru, který lidé obývali už před tisíci lety. Při prohlídce je důležité kámen ani pozůstatky mohyl nepoškozovat a případné nálezy ponechat na místě.