Podle zápisu v kronice udeřil roku 1372 do věže Košťálova blesk tak nešťastně, že purkrabímu Alešovi mladšímu ze Slavětína a jeho ženě spálil špičky dlouhých střevíců. Ať už se událost odehrála přesně jakkoli, patří k nejzajímavějším zprávám spojeným s hradem. Dnes už na výrazném čedičovém suku nad Jenčicemi stojí především romantické torzo, zato s jedním z nejhezčích výhledů v západní části Českého středohoří.
Hrad s nejasným začátkem
Košťálov se tyčí do výšky přibližně 481,5 metru nad mořem, asi kilometr a půl severně od Třebenic. Jeho poloha byla strategická i působivá zároveň: skalnatý vrch poskytoval obranu a zároveň umožňoval kontrolovat široké okolí. Přesného zakladatele hradu však neznáme. Objevují se úvahy o Házmburcích nebo o spolupráci Házmburků se Slavětínskými, jisté ale není ani to, že šlo o hrad královský.
První písemná zmínka pochází z roku 1372. Po Aleši ze Slavětína se podle historických zpráv na hradě vystřídali Zajícové z Házmburka a v době husitských válek přešel nejasným způsobem ke Kaplířům ze Sulevic. Ti patřili k odpůrcům husitů, a tak Košťálov roku 1422 oblehlo husitské vojsko. Hrad však tehdy odolal.
Veliký dům, horní hrad a dnešní ruiny
Košťálov nebyl jen jednoduchou věží na skále. K roku 1486 se připomíná rozdělení hradu mezi tři bratry Kaplíře. Dobeš obýval takzvaný Veliký dům na dolním hradě, Jan dolní domek a Zdeslav horní hrad. Areál tvořilo předhradí na severu a výše položené hradní jádro na jihu. Přístup vedl přes příhrádek a příkop.
V terénu jsou dodnes patrné valy, příkopy, zbytky obvodového opevnění i náznaky dalších staveb. Nejvýrazněji se zachoval věžový palác. Z obdélné stavby zůstává obvodové zdivo přibližně do výšky prvního patra a také pozůstatky okenních a dveřních otvorů. Vyšší patra, která ještě zachycovaly starší kresby a fotografie, už téměř zmizela.
V 19. století odhalil archeologický průzkum i amatérské kopání na předhradí pozůstatky kuchyně, kovárny a skladu železa. Mezi nálezy byly kachle, nádobí, podkovy, hřeby, střely, ostruhy nebo uzdy. V době renesance přestal hrad šlechtickým nárokům vyhovovat. Kaplířové si proto ve vsi Košťálov vybudovali pohodlnější sídla a později využívali především zámky ve Skalce a Čížkovicích. Hrad postupně ztratil význam a proměnil se v ruinu.
Panorama sopečných vrchů
Největším lákadlem Košťálova je dnes výhled. Z vrcholu se otevírá výrazná pohledová osa k Hazmburku a Řípu. Když se člověk otočí k severu a západu, uvidí také Milešovku s Kletečnou, Lovoš, Solanskou a Lipskou horu a další vrchy směrem k Rané u Loun. Zřícenina tak není pouze cílem milovníků historie, ale i místem, kde lze dobře číst sopečný charakter Českého středohoří.
Výhled je působivý v každém ročním období, pokaždé však ukáže krajinu trochu jinak. Na jaře a v létě vyniká kontrast mezi zelení svahů a čedičovými skalami, na podzim se okolní lesy zbarvují a v zimě mohou obrysy vzdálených kopců působit obzvlášť výrazně.
Ruiny uprostřed cenné přírody
Košťálov je součástí evropsky významné lokality o rozloze 485,5 hektaru, která zahrnuje také Sutomský vrch, Jezerku, Ovčín a Holý vrch. Chráněná území tu neslouží jen lesům. Na jižních svazích se zachovala teplomilná vegetace, suché trávníky, křoviny a společenstva skal a sutí. Rostou zde například kavyle, kosatec bezlistý, tařice skalní nebo modřenec tenkokvětý. Lokalita je zajímavá také pro pozorovatele motýlů – bylo tu zjištěno několik stovek druhů včetně otakárka ovocného a modrásků.
Právě spojení památky, geologie a živé přírody dává výletu na Košťálov zvláštní atmosféru. Při návštěvě je proto důležité neničit rostliny, nevstupovat bezohledně do skalních stanovišť a respektovat charakter chráněné lokality.
Prakticky na cestu
Zřícenina bývá volně přístupná bez vstupného a nejčastěji se k ní vyráží z Třebenic. V turistických podkladech se však liší informace o barvě značení, proto je rozumné před cestou zkontrolovat aktuální mapu. Přístup vede strmě do kopce a poslední úsek je skalnatý; automobil je vhodné nechat mimo hradní vrch a pokračovat pěšky.
Pevná obuv je nezbytná, za mokra, námrazy nebo silného větru je třeba počítat se zvýšeným rizikem. Zřícenina není bezbariérová a její zdivo ani skalní partie nejsou zabezpečené jako klasický návštěvnický areál. Výlet lze spojit s Třebenicemi a Muzeem českého granátu, zámkem a zříceninou Skalka ve Vlastislavi nebo s dalšími místy na Zlaté stezce Zemí hradů. Košťálov tak může být krátkým samostatným cílem i zastávkou při delším putování Českým středohořím.