Na návrší nad severním okrajem Moravského Berouna se nachází místo, kde se potkávají různé vrstvy dějin. Barokní kostel Povýšení svatého Kříže stojí v areálu Křížového vrchu společně s parkem, čtrnácti kapličkami křížové cesty a pozůstatky středověkého hradu. Návštěva tak není jen prohlídkou jedné sakrální stavby, ale také krátkou cestou historií města a okolní krajiny.
Barokní stavba na starších základech
Dnešní kostel vznikl roku 1754 podle plánů fulneckého stavitele Mikuláše Thalherra. Na stejném místě však pravděpodobně stála křesťanská svatyně už krátce po založení města, přibližně po roce 1336. Tento údaj je třeba chápat jako předpoklad vycházející z městských historických podkladů, nikoli jako přesně doložený rok vzniku původního kostela.
Stavba má podobu orientované jednolodní budovy obdélného půdorysu. K lodi přiléhá užší presbytář zakončený pětibokým závěrem a při severní straně stojí hranolová věž. Právě ta patří k nejvýraznějším částem kostela: její siluetu završuje trojitá cibulová střecha s otevřenými osmibokými lucernami. Barokní architektura zde nepůsobí jako izolovaná ozdoba, ale jako přirozená dominanta celého návrší.
Kostel nebyl farním kostelem, přesto měl v životě Moravského Berouna významné postavení. Podle místních historických materiálů byl dlouhodobě považován za nejpřednější svatyni města a městská rada nad ním vykonávala patronát. I díky tomu se stal důležitou součástí městského obrazu.
Křížový vrch jako cesta mezi epochami
Okolí kostela nabízí více než samotný pohled na barokní fasádu. Areál Křížového vrchu doplňuje křížová cesta se čtrnácti kapličkami, park a zbytky hradu ze 14. století. Na jednom místě se tak setkává poutní tradice s připomínkou středověkého opevnění i s pozdější krajinářskou úpravou.
Právě toto propojení dává lokalitě zvláštní atmosféru. Člověk zde může vnímat kostel jako duchovní prostor, ale také jako součást historické scenérie Moravského Berouna. Návrší je proto cenné nejen památkově, ale i urbanisticky a krajinářsky. Územní plán města je řadí k významným kulturním hodnotám.
Interiér poznamenaly dějiny 20. století
Osud kostela nebyl v moderní době jednoduchý. Po druhé světové válce měl být jeho interiér zcela zdevastován. V dalších desetiletích pak podle městských historických podkladů následovalo chátrání a rozkrádání vybavení v období komunistického režimu. Původní vnitřní výzdoba se proto nedochovala v rozsahu, který by odpovídal významu a stáří stavby.
S kostelem je přitom spojeno jméno místního umělce Josefa Kristena, malíře a řezbáře působícího v 19. století. Pro svatyni vytvořil výmalbu klenby presbytáře, výzdobu kazatelny i hlavní oltářní obraz Snímání z kříže. Jeho práce připomíná dobu, kdy kostel nebyl jen architektonickou dominantou, ale také prostorem pro výraznou místní uměleckou tvorbu.
Obnova vrátila kostelu důstojný vzhled
Na přelomu 20. a 21. století se památka dočkala důležitého zásahu. V letech 1998 až 1999 byly podle původních plánů obnoveny vnější části kostela. Na financování se podílely také prostředky Ministerstva vnitra Spolkové republiky Německo, což připomíná pamětní deska umístěná ve fasádě.
Obnova neznamenala návrat veškerého ztraceného vybavení, přinesla však záchranu a zpřehlednění vnější podoby stavby. Kostel je dnes evidován jako nemovitá kulturní památka a zůstává výrazným bodem Moravského Berouna.
Místo pro bohoslužby i kulturní program
Kostel může sloužit nejen náboženským účelům. Podle dostupných podkladů se zde konají také výstavy a koncerty a každoročně bohoslužba při svátku Povýšení svatého Kříže. Konkrétní program i možnost návštěvy se však mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální informace u města nebo místní farnosti.
Nejlepší je spojit návštěvu kostela s procházkou po celém Křížovém vrchu. Křížová cesta, park a pozůstatky hradu doplňují barokní stavbu o další příběhy a vytvářejí z návrší klidné místo, kde lze během jediné procházky poznat několik staletí moravskoberounské minulosti.