Mezi zajímavé zastávky v historickém centru Týniště nad Orlicí patří kostel sv. Mikuláše u Mírového náměstí. Jeho příběh se dá číst jako kronika proměn města: od středověké písemné zmínky přes ničivý požár až po pozdější úpravy, které vtiskly stavbě dnešní podobu. Pozornost si zaslouží i několik konkrétních detailů, například stará křtitelnice nebo hodiny, které se na kostelní věž dostaly z radnice.
První zpráva neznamená přesné datum založení
Týniště i jeho kostel jsou písemně doloženy už roku 1361. Tento letopočet je důležitým bodem v dějinách místa, ne však jistým datem výstavby kostela. Dochovaný údaj se týká finančního a materiálního zajištění kostela, a proto vypovídá především o tom, že zde už tehdy fungovalo náboženské centrum.
Původní kostel byl podle městských údajů dřevěný. Jeho podobu dnes nelze z dostupných informací přesně rekonstruovat, zásadní zlom ale přinesl požár 12. března 1686. Oheň tehdy zasáhl nejen kostel, ale také velkou část městečka. Událost tak nebyla pouze stavební pohromou; znamenala výrazný zásah do života celé obce.
Od požáru k dnešní podobě
Po požáru se Týniště pustilo do obnovy. Stavba zděného kostela začala roku 1692 a jeho dnešní vzhled vznikal postupně. Městské informace uvádějí dokončení v roce 1794. Stavební historie tím však nekončí: odborná práce zaznamenává další úpravy východního průčelí s věží v roce 1842. Jednotlivé letopočty proto označují různé etapy vývoje, nikoli jednu jedinou přestavbu.
Nad vstupem do kostela je alianční znak Šternberků a Manderscheidů. Takový znak spojuje dvě šlechtické rodiny a zároveň připomíná konkrétní stavební proměnu: odborné zpracování jej vztahuje k úpravám průčelí z roku 1842. Při prohlídce exteriéru se vyplatí podívat nad vchod a všímat si, jak historické detaily doplňují samotnou stavbu.
Radniční hodiny na kostelní věži
Zvláštní kapitolu představují hodiny. Radniční věžička je měla od roku 1875, ale v roce 1941 byla kostelní věž zvýšena, aby se do ní mohly přemístit. Městský čas tak změnil své místo: ciferník, který dříve patřil k radnici, se stal součástí kostela.
Věž je díky tomu víc než jen výrazným prvkem kostela. Vypráví o propojení náboženského a veřejného života v městečku, kde se orientace podle času odehrávala v samotném centru. Příběh hodin je drobným, ale dobře představitelným dokladem toho, že historické stavby se neustále přizpůsobovaly potřebám své doby.
Křtitelnice z roku 1563 a návštěva kostela
Za nejstarší a nejvzácnější památku v interiéru je označována cínová křtitelnice z roku 1563. Její spodní část nese nápis spojující předmět s městečkem Týniště nad Orlicí. Křtitelnice je tak hmotnou připomínkou místního společenství starší než zděná podoba kostela, jejíž stavba začala až po požáru v 17. století.
Kostel je farním kostelem římskokatolické farnosti Týniště nad Orlicí a stojí u Mírového náměstí, takže jej lze snadno spojit s procházkou centrem. Stálá návštěvní doba interiéru není potvrzena; před plánovanou prohlídkou je proto vhodné ověřit aktuální možnosti u farnosti. I při krátké zastávce zvenčí lze sledovat několik vrstev jeho příběhu: středověké písemné kořeny, obnovu po požáru i pozdější úpravy, které kostel začlenily do každodenního života města.