Náhrobní desky zasazené do obvodového zdiva jsou tím, co kapli svaté Máří Magdalény v Častolovicích odlišuje od mnoha jiných hřbitovních staveb. Zůstaly na svých místech i při opravách a dodnes propojují historii kaple s příběhy lidí, kteří odpočívají na místním hřbitově. Pozorné čtení jejich nápisů však vyžaduje opatrnost: deska mohla vzniknout až dlouho po smrti člověka, kterého připomíná.
Kaple uprostřed nového hřbitova
Kapli nechala roku 1580 vystavět Magdalena z Donína, manželka Fridricha z Oppersdorfu. Jde o jednolodní pozdně gotickou stavbu bez věže, doplněnou malou věžičkou. Její příběh se od počátku pojí s pohřebištěm, jehož součástí je dodnes.
Historik Josef Gotthard Lašek ve svém popisu uváděl, že kaple vznikla uprostřed nového hřbitova. Jeho výklad spojoval založení pohřebiště s tím, že starý hřbitov u kostela svatého Víta už svou kapacitou nestačil. Jde o dobové vysvětlení, které přibližuje, jak se proměňovalo místní pohřbívání, nikoli o důvod, který by bylo možné bez dalšího považovat za definitivně doložený.
Desky ve zdi a otázka jejich stáří
Náhrobky zasazené do vnějšího i vnitřního zdiva kaple nejsou jen součástí její výzdoby. Uchovávají jména a vzpomínky na častolovické rodiny, zároveň ale vyprávějí složitější příběh, než by se mohlo zdát při rychlém pohledu na letopočty. Některé nápisy působí jako texty z konce 16. století. Podle Laškova výkladu však mohly být desky vytvořeny až v 17. století, a to pro více členů rodiny včetně těch, kteří zemřeli dříve.
Rozdíl mezi datem úmrtí a datem zhotovení náhrobku je důležitý. Nápis sám o sobě tedy nemusí přesně určovat stáří desky ani dobu, kdy byla zasazena do zdi. Právě tato nejistota dává místu další rovinu: zdivo uchovává památku, ale ne vždy poskytuje jednoduchou odpověď na otázku, kdy a pro koho jednotlivé kamenné připomínky vznikly.
Před oltářem se nachází také náhrobek bez nápisu. Bývá spojován s posledním odpočinkem Magdaleny z Donína, která stavbu kaple založila. Jde však o domněnku připisovanou Laškovi, nikoli o jistou identifikaci potvrzenou nápisem. Při návštěvě je proto přesnější vnímat jej jako možnou součást příběhu zakladatelky.
Opravy s pomocí místních
Kaple prošla roku 1832 rozšířením a úpravou do podoby, kterou historický popis označoval za tehdy současnou. Další zásahy se týkaly také jejího zachování. Při opravě v roce 1969 byly obnoveny vnitřní i vnější omítky, žlaby a malby. Náklady tehdy pokryla sbírka místních občanů – doklad toho, že péče o kapli nebyla jen záležitostí samotné stavby, ale také místní iniciativy.
O opravách se mluvilo i v novější době. Městys Častolovice v roce 2018 informoval o plánovaných pracích a o tom, že kaple nově přešla do jeho majetku. Tento údaj navazuje na starší zásahy, ale sám o sobě nepotvrzuje, které práce byly následně dokončeny. Kapli tak lze vnímat nejen jako historickou památku, ale i jako místo, jehož zachování vyžaduje průběžnou péči.
Součást živého pohřebiště
Kaple stojí v areálu častolovického hřbitova, který je místem posledního odpočinku také řady významných osobností. Náhrobní desky ve zdivu tak patří do širšího příběhu místního pohřebiště, nikoli jen do dějin jedné stavby. Jejich blízkost vybízí k pomalejšímu procházení a k pozornosti věnované jménům, datům i tomu, co zůstává nejasné.
Hřbitov se řídí vlastním návštěvním režimem, jehož aktuální podobu je vhodné před cestou ověřit. Z dostupných údajů nelze potvrdit pravidelný přístup do interiéru samotné kaple. I při návštěvě areálu zvenčí však stojí za to všimnout si desek ve zdivu a připomenout si, že jejich historie může být delší a vrstevnatější, než naznačuje jediný letopočet.