Na prostranství u mostu před zámkem Hrubá Skála stojí nenápadný kostel, který v sobě spojuje několik příběhů zdejšího kraje. Kostel svatého Josefa vznikl roku 1812 za panování hraběte Josefa Karla z Valdštejna, tehdejšího majitele hruboskalského panství. Dnes tvoří přirozenou součást prostoru před zámkem a bývá krátkou, ale zajímavou zastávkou při cestě Hruboskalským skalním městem.
Stavba přizpůsobená pískovci
Nejpozoruhodnější na kostele není jeho velikost, ale vztah ke skále. Kněžiště je částečně zapuštěné, respektive vysekané do pískovcového podloží. Právě tento detail dává stavbě osobitý charakter a zároveň jí přináší dlouhodobý problém: skálu se podle obecních informací obtížně daří izolovat, takže se v interiéru drží vlhkost.
Podle podrobného památkového popisu jde o jednolodní kostel s pětibokým presbytářem, opěrnými pilíři a hrotitými okny. Nechybějí novogotické dveře ani drobná věžička se třemi zvony. V otázce slohu se však prameny mírně rozcházejí. Obec stavbu označuje jako jednoduchý klasicistní kostel bez věží, zatímco architektonický katalog upozorňuje na její novogotický výraz a novogotické detaily. Výsledkem je každopádně skromná stavba, která nepůsobí okázale, ale do prostředí u zámku zapadá velmi přirozeně.
Valdštejn v kryptě
Kostel je spojen přímo s rodem Valdštejnů, který významně ovlivnil dějiny zdejšího panství. Jeho zakladatel Josef Karel z Valdštejna byl po smrti uložen v kryptě pod kostelem. Podle dostupných údajů jde o jediný pohřeb v této kryptě. Fundátor zde spočívá v uniformě rakouského generálmajora, což připomíná nejen jeho šlechtický původ, ale také vojenskou kariéru.
Interiér dnes působí velmi střídmě a z původního vybavení se dochovalo jen málo. Hlavní oltář zasvěcený svatému Josefovi vznikl na konci 19. století v novogotické dílně Bušků ze Sychrova. Boční oltář Panny Marie podlehl dřevomorce. Z kostela tak postupně zmizela část výzdoby, která by dnes pomáhala představit jeho někdejší podobu.
Socha od Josefa Drahoňovského zmizela
S osudem kostela souvisí také příběh jednoho ztraceného uměleckého díla. Akademický sochař Josef Drahoňovský, profesor pražské uměleckoprůmyslové školy, daroval kostelu sádrovou sochu Ježíše z roku 1935. Na začátku 70. let 20. století byla zničena. Dnes tak po ní zůstává především vzpomínka, která upozorňuje na proměny a ztráty zdejšího interiéru.
Hrubá Skála ovšem nebyla jen místem šlechtického panství. V letech 1815 až 1820 zde působil jako administrátor Antonín Marek z Turnova. Později se proslavil jako „Libuňský jemnostpán“ a bývá řazen mezi české národní buditele. I tato epizoda ukazuje, že malý kostel stojí v prostoru, kde se potkávaly dějiny šlechty, církve i českého kulturního života.
Krátká zastávka před zámkem
Kostel svatého Josefa je nemovitou kulturní památkou, památkově chráněnou od 3. května 1958. Pro návštěvníka Českého ráje je zajímavý především svou polohou: nachází se u mostu na prostranství před zámkem Hrubá Skála, v blízkosti parkovišť a turistických tras vedoucích do Hruboskalského skalního města.
Nejlépe jej proto zařadit jako krátkou zastávku při návštěvě zámku nebo během pěšího okruhu mezi pískovcovými věžemi. Pravidelná návštěvní doba ani běžné zpřístupnění interiéru nejsou ověřeny, a je tedy rozumné počítat hlavně s prohlídkou zvenčí. Příležitostně se zde v minulosti konaly také koncerty vážné hudby, jejich aktuální program je však třeba ověřit předem. Kostel spadá do obvodu Římskokatolické farnosti Rovensko pod Troskami.