Vila, která chtěla být česká i regionální
Řezníčkova vila patří k nejzajímavějším stavbám v okolí Hrubé Skály. Neupoutá jen velikostí, ale především způsobem, jakým spojuje několik architektonických vlivů. Jan Vejrych, jeden z výrazných českých architektů své doby, jí vtiskl historizující podobu blízkou české novorenesanci. Zároveň do návrhu zapojil motivy lidového stavitelství, které znal z okolí Turnova.
Výsledkem není strohá městská vila, ale dům s výrazně regionálním charakterem. Na fasádách se střídají hladké omítané plochy, dřevo a místní tesaný pískovec. Objevují se pavlače, verandy, lomenice i okenice inspirované dřevěnou architekturou okolních vesnic. Stavba tak působí reprezentativně, přesto neztrácí vazbu na krajinu a místní tradici.
Domov nájemce hruboskalského pivovaru
Vilu si nechal postavit Karel Řezníček, nájemce a později významná osobnost hruboskalského pivovaru. Vznikla poblíž pivovarského areálu v Doubravici, na parcele v jihovýchodní části rozlehlé zahrady. Projekt zahrnoval nejen samotný dům, ale také oplocení a stylovou vstupní bránu, takže od počátku šlo o promyšlený celek.
Stavba byla podle obecních podkladů zahájena už v roce 1899. Stavebně-historický průzkum však současnou podobu vily datuje do let 1900 až 1901. Bezpečně lze tedy říci, že dům vznikal na přelomu století a jeho dokončená podoba pochází z počátku 20. století. Rozpočet dosahoval 16 000 zlatých, což odpovídalo ambicióznímu reprezentačnímu sídlu.
Nejvýraznějším prvkem východního průčelí je věž. Její dřevěný krytý ochoz měl obyvatelům nabídnout výhled do krajiny Českého ráje. Nad ním se zvedá polygonální střecha s vížkou, lucernou a bání. Nad vstupem se dochovala také freska svatého Václava na koni, českého zemského patrona, kterou obecní materiály připisují L. Novákovi.
Architektonický celek, ne jen ozdobný dům
Řezníčkova vila má nepravidelný půdorys ve tvaru kříže. Uvnitř se původně nacházel suterén, dvě obytná patra a podkroví, které propojovalo elipsovitě tvarované schodiště. Provoz domu odpovídal většímu rodinnému sídlu: v suterénu býval sklep, lednice, prádelna a byt zahradníka, v obytných podlažích pak salon, obývací pokoj s jídelnou, kuchyně a další pokoje.
Stejně jako vnější vzhled byly ve slohové jednotě navrženy také interiéry. Právě v tom spočívá jedna z hodnot vily. Nejde pouze o dekorativní fasádu, ale o stavbu, jejíž dům, zahrada, brána i oplocení byly od počátku chápány jako jeden výtvarný a funkční celek. Odborníci ji proto řadí k mimořádně významným realizacím Jana Vejrycha v oblasti individuální obytné architektury.
Od soukromého sídla k obecnímu úřadu
Vila je dnes nemovitou kulturní památkou a v Ústředním seznamu kulturních památek je vedena pod rejstříkovým číslem 24145/6-2553. Její pozdější historie je neméně zajímavá než okolnosti vzniku. V roce 1998 ji koupil turnovský mecenáš Bohuslav Horáček, rodák z Radvánovic, a daroval ji obci Hrubá Skála. Od té doby v objektu sídlí obecní úřad.
Řezníčkova vila tedy není muzeem s pravidelnými prohlídkami. Návštěvník si může dobře prohlédnout její exteriér, věž, vstupní průčelí, fresku, zahradu i bránu, zatímco případný vstup do interiéru je třeba předem domluvit s obcí nebo spojit s úředním provozem či svatebním obřadem. Oficiální adresa je Doubravice 37, Hrubá Skála.
Procházku k vile lze spojit s návštěvou zámku Hrubá Skála, Hruboskalského skalního města nebo míst spojených s někdejším pivovarem. Právě v kontrastu s okolní krajinou nejlépe vynikne, proč je tento dům pozoruhodný: českou historizující architekturu nepřebírá mechanicky, ale propojuje ji s místními materiály, lidovými motivy a představou stavebníka o reprezentativním domově v Českém ráji.