Nejvýraznější ozdobou kostela Narození svatého Jana Křtitele v Kamenickém Šenově jsou skleněné lustry. V městě, jehož dějiny jsou úzce spojené s výrobou skla a svítidel, nejde jen o dekoraci, ale také o připomínku řemesla, které zde po staletí utvářelo život i podobu okolí. Hlavní lustr byl podle dochovaných údajů kolem roku 1856 věnován zdejší firmou Elias Palme.
Barokní chrám místo staršího svatostánku
Dnešní kostel vznikl v letech 1715 až 1718. Nahradil starší dřevěný svatostánek, který pravděpodobně stával poněkud severněji a po dokončení nové stavby byl odstraněn. Podobu nového chrámu odborné prameny spojují s italským stavitelem či architektem Pietrem Paolem Columbanim. Jisté je, že se zde severní Čechy setkávají s výraznou stopou italského barokního stavitelství.
Nový kostel byl slavnostně vysvěcen roku 1718 na svátek svatého Václava. V polovině 18. století k němu přibyla věž. Stavba má jednoduché, ale působivé barokní průčelí s volutovým štítem, obdélnou loď a presbytář. Celkový dojem doplňuje sedlová střecha a menší lucernovitý sanktusník. Kostel tak nepůsobí okázale, jeho architektura však dobře odpovídá době, kdy se Kamenický Šenov rozvíjel jako významné město sklářů.
Interiér s malbami a historickými lustry
Za pozornost stojí také vnitřní vybavení. Historický interiér doplňuje nástropní malba a obrazy, které dávají prostoru osobitý charakter. Městské materiály uvádějí kopii Leonardovy Poslední večeře od děčínského malíře Františka Hochelbera. Další malba, připisovaná Alfrédu Müllerovi z Ústí nad Labem, vznikla podle předlohy španělského malíře Bartoloméa Estebana Murilla.
Skleněná svítidla zde přirozeně působí jako součást příběhu celého města. Kamenický Šenov proslul výrobou lustrů a jejich přítomnost v chrámu připomíná, že místní sklářství nebylo pouze průmyslovým odvětvím, ale také zdrojem reprezentativních předmětů pro veřejné a církevní interiéry. K hudebnímu vybavení kostela patří funkční varhany se třemi klaviaturami a 34 rejstříky.
Starý hřbitov jako kronika města
Kostel není samostatnou památkou. Do chráněného areálu patří také přilehlý hřbitov, ohradní zeď a vstupní brána. Starší část hřbitova ukrývá náhrobky z konce 19. a počátku 20. století. Mezi nimi se nacházejí figurální i neogoticky pojaté náhrobky, které připomínají vkus a společenské postavení někdejších obyvatel města.
Uprostřed hřbitova stojí kamenný krucifix z roku 1892, opravený v roce 2000. Hřbitov se postupně rozšiřoval, naposledy roku 1886 směrem na východ a zejména na severozápad. V těchto místech se dříve nacházela farní zahrada. Při prohlídce je proto zajímavé vnímat nejen jednotlivé náhrobky, ale i celý areál jako prostor, v němž se po generace potkával náboženský život s dějinami místní komunity.
Živá památka v centru Kamenického Šenova
Farní kostel byl až do roku 1939 pod patronátem Kinských. Od roku 1964 je celý areál kulturní památkou České republiky. Přesto nejde o pouhou historickou kulisu. Kostel stále slouží jako farní chrám a konají se v něm pravidelné bohoslužby, případně koncerty a další příležitostné programy.
Stojí na náměstí Míru v centru Kamenického Šenova, nedaleko autobusové zastávky Kamenický Šenov Lidická. Nejzajímavější návštěva spojí prohlídku exteriéru s tichou procházkou po starém hřbitově a hledáním detailů na náhrobcích či krucifixu. Interiér nemusí být mimo bohoslužby a zvláštní akce běžně otevřený, proto je vhodné aktuální možnosti návštěvy předem ověřit u místní římskokatolické farnosti. Při návštěvě je třeba respektovat pietní charakter kostela i hřbitova.