Ve věžní kobce kostela sv. Jana Křtitele se měl 16. září 1817 odehrát nález, který výrazně ovlivnil českou kulturní paměť. Václav Hanka zde podle tradičního podání objevil Rukopis královédvorský, soubor staročesky psaných básní, jenž se brzy stal jedním ze symbolů národního obrození. Dnes si návštěvník může místo prohlédnout v rámci komentované trasy, která spojuje kostel, historii města, rukopisnou expozici i výstup na věž.
Od sakrální stavby k národnímu příběhu
Kostel stojí přímo na náměstí Republiky v historickém centru Dvora Králové nad Labem. Je farním kostelem a zároveň jednou z nejvýraznějších staveb města. Jeho význam však nespočívá pouze v architektuře a náboženské historii. Pro české dějiny je důležitý především kvůli příběhu rukopisu, který se zde měl objevit.
Rukopis královédvorský se stal spolu s Rukopisem zelenohorským mimořádně významnou, ale také spornou památkou české literární historie. Po dlouhá desetiletí podporoval představu slavné a kulturně vyspělé minulosti českého národa. Později se rozhořely rozsáhlé debaty o jeho pravosti, které trvají v různých podobách dodnes. Proto je přesnější mluvit o tradičně připisovaném nebo údajném nálezu než o bezvýhradně potvrzené události.
Originály rukopisů jsou uchovávány ve sbírkách Národního muzea, které je také odborně zkoumá. Moderní průzkumy se zaměřovaly například na jejich fyzický stav, samy o sobě však neměly rozhodnout otázku autenticity. Právě napětí mezi historickým symbolem, národní identitou a vědeckou nejistotou dává návštěvě kostela neobvyklou hloubku.
Co čeká návštěvníka během prohlídky
Prohlídka nezačíná a nekončí u rukopisné kobky. Návštěvníci se dostanou také do samotného kostela a k expozici bohoslužebných předmětů. Součástí trasy jsou zvony a hodiny, které připomínají technické i každodenní fungování věže. Zajímavým místem je rovněž byt pověžného, doplněný expozicí věnovanou záchraně města.
Celá komentovaná trasa trvá přibližně 40 minut. Nabízí tak poměrně koncentrovaný pohled na několik vrstev místní historie: na církevní stavbu, městský život, věžní službu i příběh, který přesáhl hranice regionu. Rukopisná kobka zde není izolovanou kuriozitou, ale součástí širšího vyprávění o tom, jak se historická událost proměňuje v místní paměť.
Výstup na věž a pohled na Královédvorsko
Věž kostela dosahuje podle turistických a regionálních údajů výšky 64 metrů. Výstup vede kolem věžních prvků a zvonů až na ochoz, odkud se otevírá pohled na Dvůr Králové nad Labem a okolní krajinu. Za dobrého počasí tak návštěva získá ještě další rozměr: město lze vnímat nejen z úrovně historického náměstí, ale také z výšky jeho výrazné dominanty.
Vyhlídka je přirozeně závislá na počasí. I při horší viditelnosti však zůstává zajímavá samotná cesta věží, která přibližuje prostory běžně nepřístupné při obyčejné návštěvě bohoslužby. Kostel se tak řadí k místům, kde se architektura a výhled doplňují s konkrétním historickým příběhem.
Na návštěvu je dobré se domluvit
Prohlídky věže, kostela a rukopisné kobky mají sezonní režim. Mimo hlavní letní období bývají podle průvodcovské služby možné po předchozí dohodě, zatímco letní termíny se mohou rok od roku měnit. Aktuální možnosti je proto vhodné ověřit před cestou přímo u průvodců. Prohlídky se nekonají během bohoslužeb a dalších církevních obřadů.
Autem lze podle místních informací zaparkovat na náměstí Republiky, před kostelem nebo za ním; režim parkování může být zpoplatněný podle času a dne. K návštěvě lze přidat také připomínku místní práce s rukopisným dědictvím. Městská knihovna Slavoj vydala v roce 2017 při příležitosti dvoustého výročí nálezu faksimile Rukopisu královédvorského v měřítku 1:1.
Kostel sv. Jana Křtitele tak nabízí víc než prohlídku historické stavby. Je místem, kde se potkává středověká sakrální tradice, příběh českého národního obrození, moderní vědecké otázky i pohled na město, které se stalo trvalou součástí jedné z nejznámějších kapitol české kulturní historie.