Krakovec působí jako hrad, který má několik životů. Ve 14. století vznikl jako pohodlné a reprezentativní sídlo významného dvořana krále Václava IV. Později se zapsal do příběhu Jana Husa a v moderní době se stal známým filmovým divákům jako hrad Brtník z muzikálu Ať žijí duchové!. Přitom nejde o rozlehlý monument na vrcholu vysoké skály, ale o pozoruhodnou zříceninu zasazenou do klidné krajiny Rakovnicka.
Hrad, který nebyl jen pevností
Stavbu Krakovce zahájil roku 1381 Jíra z Roztok, jeden z blízkých lidí Václava IV. Dokončena byla o dva roky později. Už samotná podoba hradu napovídá, že jeho hlavním úkolem nebylo odolávat dlouhému obléhání. Krakovec patří k přechodovým typům mezi hradem a zámkem – měl být především příjemným, reprezentativním sídlem s vysokou úrovní bydlení.
Palác měl trojkřídlé a dvoupatrové uspořádání. Mezi nejvýraznější dochované části patří arkýřová kaple, půlválcová neboli podkovovitá věž a zbytky obvodových zdí jednotlivých křídel. Právě v těchto prvcích je patrná vytříbenost vrcholné gotiky. Národní památkový ústav Krakovec řadí k vrcholům české hradní architektury 14. století, přestože se z původního sídla dochovala jen část.
Zřícenina nad vodou a novým mostem
Hrad stojí na nevysokém ostrohu nad soutokem Šípského a Krakovského potoka. Okolí proto nepůsobí dramaticky horsky, ale spíše komorně a malebně. V širším území obce se navíc nachází také Rousínovský potok; samotný hrad je však bezprostředně spojen právě s dvojicí potoků pod jeho ostrohem.
K zajímavým součástem dnešní návštěvy patří dřevěný most přes příkop. Vznikal v letech 2001 až 2005 podle historických postupů a s tradičními tesařskými nástroji. Nejde tedy jen o praktický přístup k bráně, ale také o ukázku toho, jak může památková obnova přiblížit dávné stavební řemeslo.
Krakovec nebyl v pozdějších staletích zásadně přestavován. Po požáru v roce 1783 zůstaly dřevěné části bez opravy, v roce 1855 se zřítila velká část kaple a roku 1883 bylo východní křídlo odstraněno dynamitem. Od roku 1914 probíhá postupné stavební zajišťování areálu. Současný přístup nesměřuje k úplnému dostavění hradu, ale k ochraně toho, co se dochovalo. Pokračuje také experimentální zastřešování některých částí, jehož cílem je chránit historické zdivo před deštěm a dalšími vlivy, aniž by zřícenina přišla o svůj charakter.
Husův Krakovec s historickou opatrností
Roku 1414 poskytl tehdejší majitel Jindřich Lefl z Lažan na Krakovci útočiště Mistru Janu Husovi. Hrad je proto tradičně spojován s jeho posledním pobytem v Čechách před cestou do Kostnice. Často se uvádí, že zde Hus pobýval od 15. července do 11. října 1414 a odtud zamířil ke kostnickému koncilu.
Přesné okolnosti a historicita tohoto pobytu však byly v odborné literatuře zpochybňovány. Při návštěvě je proto poctivější vnímat Krakovec jako místo silně spojené s husovskou tradicí, nikoli jako událost, jejíž každý detail je bez výhrad doložen. Právě tato vrstva ale dodává zřícenině význam, který přesahuje její architekturu.
Filmový hrad Brtník
Další život Krakovci vtiskl film. V roce 1977 se zde natáčel dětský muzikál Ať žijí duchové! režiséra Oldřicha Lipského. Ve filmu hrad představuje sídlo rytíře Brtníka a jeho dcery Leontýnky. Zřícenina se tak pro několik generací diváků proměnila v pohádkový svět plný písniček, dětí a hradních duchů.
Filmová stopa tím nekončí. Oficiální prezentace hradu uvádí také natáčení scén pohádky Princ a Večernice. Při výletu je zajímavé porovnat skutečný prostor s jeho filmovou podobou a připomenout si, že Krakovec sloužil jako lokace pro fiktivní hrad Brtník – nejde o skutečný název panství z pohádky.
Tip pro návštěvu
Hrad je přístupný při volných i komentovaných prohlídkách a během roku se zde konají také divadelní představení, koncerty, bohoslužby, básnická sympozia nebo Husova pouť. Program i návštěvní doba se mění podle sezony, proto je před cestou dobré ověřit aktuální informace u správy hradu.
Parkoviště leží přibližně 250 metrů od areálu, restaurace je zhruba 70 metrů od hradu. Psi mohou dovnitř, ovšem na vodítku, zatímco jízdní kola je třeba ponechat u vstupní brány. Terén a charakter zříceniny nejsou vhodné pro vozíčkáře. Krakovec však odmění každého, kdo ocení spojení gotické architektury, krajiny, historie i české filmové paměti na jednom místě.