Regionem.cz
Objevujte Česko

Stůl, který uchovává vzpomínky: Rabasova galerie představí tvorbu Silvie Belis

Výstava AGAPÉ v Rakovníku propojí práci se dřevem, rodinnou paměť a příběh volyňských Čechů. Návštěvníci se nebudou jen dívat – některých objektů se budou moci dotýkat a prostřednictvím pracovního listu přemýšlet o vlastní rodině.

2. září 2026, 06:09

Společný stůl není jen kusem nábytku. Je místem, kde se předávají recepty, rodinné historky, hodnoty i to, o čem se někdy mlčí. Právě tento motiv stojí v centru výstavy AGAPÉ / Silvia Belis, která se od 10. září do 21. října 2026 uskuteční ve Výstavní síni na radnici v Rakovníku.

Rodinná paměť ve dřevě

Název Agapé odkazuje ke starořeckému označení bezpodmínečné lásky. V pojetí výstavy se ale vztahuje také ke společenství lidí, kteří usedají k jednomu stolu, sdílejí čas a vytvářejí společnou paměť. Nejde přitom o nostalgické ohlížení za minulostí, ale o hledání způsobů, jak se osobní zkušenost proměňuje v příběh, který může oslovit i další generace.

Jádrem instalace je cyklus Předci, inspirovaný historií autorčiny rodiny volyňských Čechů. Osudy této skupiny nebyly jednotné a zahrnovaly různé kraje původu i několik migračních etap. Po dohodě mezi Československem a Sovětským svazem z roku 1946 se však v následujícím roce do Československa vrátilo přes 33 tisíc volyňských Čechů, převážně v 91 vlakových transportech. Výstava tento širší historický kontext převádí do osobní roviny: konkrétní tváře a vzpomínky se v dílech postupně mění v obecnější obrazy předků a dědictví.

Intarzie jako obraz vzpomínání

Silvia Belis pracuje především se dřevem, dřevěnými obrazy, objekty a technikou intarzie. Jednotlivé dýhové fragmenty skládá do výsledného celku. Pomalý a soustředěný proces připomíná vznik lidské paměti, která se vytváří postupně – vrstvu po vrstvě a vztah po vztahu.

Dřevo zde není pouze materiálem, do něhož lze zaznamenat určitý motiv. Nese vlastní strukturu, barvu, vůni i stopu času. V tvorbě autorky se tak potkává lidská zkušenost s historií hmoty. Důležitou roli má také práce s chybou, smyslovým vnímáním a proměnlivostí významu. Dílo nemusí být uzavřeným obrazem; může se stát podnětem k vlastnímu vzpomínání.

Výstava, do které se dá zapojit

AGAPÉ je určena dětem i dospělým a počítá s aktivní účastí návštěvníků. Některé objekty bude možné volně ovládat, takže si je lidé nebudou pouze prohlížet z bezpečné vzdálenosti. Součástí projektu je také pracovní list zaměřený na společné zastavení a přemýšlení o rodině a sdílené paměti.

Tento způsob práce odpovídá dlouhodobému směřování Silvie Belis. Interdisciplinární umělkyně, scénografka a pedagožka propojuje dřevo a intarzii s prostorovou instalací, současnými technologiemi a prvky interakce. Vystudovala scénografii alternativního a loutkového divadla na pražské DAMU a od roku 2023 studuje doktorský program Didaktika výtvarné výchovy na Univerzitě Karlově. Její zkušenost se scénografií je patrná v důrazu na prostor, situaci a diváka jako účastníka.

Belis v minulosti působila také jako kurátorka Galerie Ve Věži v Mělníku. Věnuje se interaktivním instalacím, ilustraci, loutkářství i scénografii. Mezi její projekty patří například instalace pro Národní zemědělské muzeum nebo výstavy věnované vztahu člověka, lesa a dřeva.

Výstava v historickém centru Rakovníka

Výstavní síň na radnici se nachází na adrese Husovo náměstí 27, přímo v historickém centru Rakovníka. Je jedním z objektů Rabasovy galerie, která má ve městě dlouhou tradici. Její počátky sahají k iniciativě Společnosti přátel umění z roku 1939, veřejnosti byla galerie otevřena v roce 1948 a od roku 2003 funguje jako příspěvková organizace Středočeského kraje.

Vernisáž výstavy se uskuteční ve středu 9. září 2026 od 16 hodin a podle galerie bude přístupná zdarma. Samotná výstava potrvá do 21. října. Galerie uvádí běžný návštěvní režim denně od 10 do 18 hodin s výjimkou pondělí; u Výstavní síně na radnici je však vhodné si aktuální otevírací dobu před návštěvou ověřit.

AGAPÉ tak nabízí více než setkání se současným výtvarným uměním. V Rakovníku vznikne prostor, kde se historie jedné rodiny propojí s otázkou, co si neseme po předcích my sami – a co z toho jednou předáme dál.

Další objevy v okolí