Na skalnatém ostrohu nad Berounkou, v místě, kde se k řece připojuje Brodeslavský potok, se dochovaly pozůstatky hradu Krašova. Jeho poloha okamžitě vysvětluje, proč si právě tady šlechtici ve 13. století vybudovali své sídlo: strmé svahy nabízely přirozenou ochranu a zároveň kontrolu nad okolní krajinou.
Krašov bývá označován za nejstarší šlechtický hrad nad Berounkou. Přesnější je říci, že patří mezi nejstarší šlechtické hrady v Čechách. Jeho vznik se klade do druhé čtvrtiny 13. století, přičemž jednotlivé prameny uvádějí přibližně rok 1232 nebo 1240. První písemná zmínka se spojuje s rokem 1232.
Od raně gotického hradu k pohodlnějšímu sídlu
Zakladatelem Krašova byl podle tradice Jetřich z rodu Hroznatovců. Hrad pak po několik generací drželi páni z Krašova. Později se v jeho dějinách vystřídali například Kolovratové, páni z Landštejna nebo Hrobčičtí z Hrobčic.
Původně obranné sídlo se v 16. století začalo měnit v pohodlnější renesanční rezidenci. Rozšíření se dočkalo také předhradí, které nebylo jen zázemím pro vojáky a správu panství. Podle historických podkladů tu fungoval mlýn, pivovar, kovárna, lázně, krčma, pila i cihelna. Krašov tak představoval celý hospodářský celek, nikoli pouze kamenný palác na vrcholu ostrohu.
Roku 1678 přešel hrad do majetku plaského kláštera. Řeholníci jej využívali jako letní sídlo a areál získal také barokní úpravy. Po zrušení kláštera v roce 1785 však Krašov ztratil své využití a začal rychle chátrat. Jeho zdivo bylo postupně rozebíráno na stavební materiál; podle podkladů obce Bohy měl kámen z hradu posloužit také při stavbě či úpravách dvora Rohy.
Co návštěvník uvidí
Zřícenina je rozsáhlejší, než by se při prvním pohledu mohlo zdát. Zachoval se oblouk původní brány s opěrnými pilíři, část další brány vedoucí na nádvoří i obvodové zdivo paláce. U válcové věže lze spatřit její přízemí se středovým sloupem, kolem něhož se kdysi vinulo točité schodiště.
Na jižní stěně paláce přežily zbytky renesančních omítek se stopami psaníčkových sgrafit. V předhradí a jeho okolí jsou patrné terénní pozůstatky dalších staveb, sklepů a hospodářského zázemí. Mohutný příkop s valem připomíná původní obrannou funkci místa, i když dnes působí především jako výrazná součást krajiny.
Krašov je kulturní památkou a zároveň významnou archeologickou lokalitou. Proto je dobré vnímat nejen stojící zdivo, ale také terénní tvary, které mohou na první pohled vypadat jako obyčejné nerovnosti. Členité okolí vyžaduje opatrnost, zejména u zbytků zdí, příkopů a prudších svahů.
Výhledy nad řekou
Jedním z hlavních důvodů, proč se na Krašov vydat, není jen historie. Hradní ostroh nabízí pohledy do údolí Berounky a jeho okolí. Zřícenina tak přirozeně spojuje památku s pěší turistikou, vodáctvím a krajinou přírodního parku Hřešihlavská. V okolí se nachází také přírodní rezervace Krašov.
Nejjednodušší přístup vede od statku Rohy po žluté turistické značce a měří přibližně dva kilometry. U statku se podle provozovatele dá zaparkovat. Kdo chce spojit návštěvu s procházkou podél řeky, může vyrazit od parkoviště pod Krašovem u Bohů po modré značce a od rozcestníku Krašov pokračovat vzhůru po žlutém značení. K hradu lze připlout také po Berounce.
O zříceninu pečují dobrovolníci
Poškozování a rozebírání hradu pokračovalo dlouho, ve 20. století se ale o jeho záchranu začali systematičtěji starat dobrovolníci. Dnes Krašov vlastní a provozuje Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova v Kralovicích, který zajišťuje také údržbu areálu.
Návštěva obvykle neprobíhá jako klasická pevně vedená prohlídka. Po zaplacení vstupného si člověk areál prochází vlastním tempem, informace doplňují fotografie a tištěný průvodce, případně přítomný průvodce. Otevírací režim se mění podle sezony a možností spolku, proto je vhodné ověřit si aktuální stav před cestou. Krašov není místem pro rychlé odškrtnutí památky, ale pro pomalé čtení stop v kameni a výlet krajinou nad Berounkou.