Na Krašov se nejede jen za zbytky středověkých zdí. Cesta ke zřícenině nad Berounkou vede krajinou, která sama vypráví o někdejším panství, zaniklých hospodářských provozech i dobrovolnících, kteří se o hrad starají. Právě na tomto spojení stojí jarní akce Jaro na Krašově, avizovaná na 1. a 2. května 2027.
Dvoukilometrová cesta od statku Rohy
Nejjednodušší přístup vede od statku Rohy, kde je podle provozovatele možné bezplatně zaparkovat. Odtud pokračuje přibližně dvoukilometrová trasa po žlutém turistickém značení a naučné stezce Václava Tomeše. Vede poli a lesy, doplňují ji informační tabule a místa k odpočinku.
Stezka není pouhou spojnicí k hradu. Přibližuje například dvůr Rohy, zaniklou cestu do Všehrd, krašovskou cihelnu, vodní náhony a rybníky i hospodářské zázemí předhradí. Návštěvník tak postupně zjišťuje, že Krašov nebyl izolovanou pevností, ale živým areálem s mlýnem, pivovarem, kovárnou, lázněmi, krčmou, pilou a cihelnou.
Zřícenina s výhledem na Berounku
Hrad stojí na skalnatém ostrohu nad údolím Berounky u obce Bohy, zhruba osm kilometrů od Kralovic. Jeho počátky sahají do první poloviny 13. století a první písemná zmínka pochází z roku 1232. Založil jej Jetřich, případně Dětřich Hroznata z rodu Hroznatovců. Krašov tehdy chránil obchodní a vojenskou cestu podél řeky, která se v minulosti nazývala Mže.
Z původního hradu se dochovaly nebo byly archeologicky doloženy příkopy, valy, brána s obloukem a opěrnými pilíři, pozůstatky válcové věže, palác, sklepy, cisterna i části hospodářských staveb. Na jižní stěně paláce jsou patrné zbytky renesančních omítek se stopami sgrafitové výzdoby. Právě renesanční úpravy připomínají, že se hrad v 16. století proměňoval a později sloužil také jako letní sídlo cisterciáků z plaského kláštera.
Po zrušení kláštera v roce 1785 začal být Krašov rozebírán a kámen putoval do okolních staveb. Kolem roku 1800 už byl podle obecních podkladů pouze zříceninou. Dnes je kulturní památkou a významnou archeologickou lokalitou. Od jeho zbytků se otevírají pohledy do údolí Berounky a na okolní krajinu, včetně protějších svahů.
Večer u ohně, noc v útulně
Jarní akce má nabídnout také pomalejší pokračování výletu. Po dohodě s průvodcem bude možné rozdělat oheň na vyhrazeném místě hradního nádvoří a připravit si vlastní jídlo. Nejde tedy o volné rozdělávání ohně po areálu; návštěvníci musí respektovat určené místo i aktuální pokyny provozovatele.
Kdo nechce po setmění odcházet, může si po předchozí domluvě zajistit nocleh ve venkovní útulně nebo pod širým nebem v prostoru hradu. Útulna je zastřešená, nevyhřívaná a pojme přibližně 20 až 25 lidí. Vlastní spacák a karimatka jsou nutností. Dostupnost i případné podmínky nocování je třeba předem ověřit u provozovatele, protože nejde o automatickou možnost pro každého návštěvníka.
Hrad, který drží dobrovolníci
Za dnešní podobou péče o Krašov stojí především místní komunita a dlouhodobá dobrovolnická práce. Krašovský spolek vznikl v roce 1931 z iniciativy učitele Václava Tomeše. Právě jeho jméno dnes nese naučná stezka, která spojuje cestu hradem s příběhem lidí usilujících o jeho záchranu.
Na místě lze zakoupit hradní suvenýry a v Rytířském sále také drobné sladké a slané občerstvení se studenými nápoji. Druhá pěší varianta vede od parkoviště pod Krašovem u Bohů po modré značce podél řeky a následně stoupá po žlutém značení. K hradu se podle provozovatele dá připlout i po Berounce.
Co si před cestou ověřit
Uváděný program počítá s návštěvou od 1. května v 10 hodin do 2. května 2027 v 17 hodin. Protože jde o budoucí termín a informace se mohou změnit, je vhodné před výpravou ověřit konání akce, časový rozsah i podmínky nocování přímo u spolku. Stejně tak se může měnit návštěvní režim hradu.
Na zřícenině je třeba pohybovat se opatrně, zejména v místech stavebních a konzervačních prací. Děti mají být pod dohledem dospělých a psi na vodítku. Krašov je tak ideálním cílem pro ty, kdo hledají jarní výlet s rozumnou pěší trasou, historií, výhledy a možností zakončit den mimo běžný turistický ruch.