Noc na hradě nemusí znamenat hotelový pokoj ani romantickou představu z filmu. Na Krašově lze po předchozí domluvě přespat v jednoduché zastřešené útulně, případně přímo v areálu nebo pod širým nebem. Zázemí je spartánské: útulna není vytápěná, vlastní spacák a karimatka jsou nutností. Odměnou je ale večer v tichu nad Berounkou a ráno, které začíná uprostřed krajiny místo mezi čtyřmi stěnami.
Zřícenina nad soutokem řeky a potoka
Krašov se nachází u obce Bohy v okrese Plzeň-sever. Hradní ostroh vybíhá nad soutok Berounky a Brodeslavského potoka, takže už samotný příchod patří k zážitku. Krajina kolem řeky, skalnaté svahy a zbytky opevnění vytvářejí působivou kulisu pro výlet, který spojuje historii s přírodou.
Vznik hradu se klade do první poloviny 13. století. Písemně je doložen nejpozději roku 1232, přičemž některé památkové podklady pracují s datací kolem roku 1240. Krašov měl mimo jiné střežit důležitou obchodní a vojenskou cestu podél tehdejší řeky Mže, dnešní Berounky.
Na místě dnes návštěvník neuvidí zachovaný hradní palác, ale terénní a stavební relikty, které dokážou původní podobu sídla připomenout. Předhradí odděloval mohutný příkop a vlastní hrad chránila další skalní šíje či příkop s padacím mostem. Archeologové zde doložili také zbytky pivovaru, kovárny a dalších hospodářských i obytných staveb. V údolí potoka se dochovaly pozůstatky mlýna s rybníčky a náhonem.
Od pevnosti k letnímu sídlu mnichů
Krašov v průběhu staletí měnil podobu i majitele. Z původního středověkého hradu se postupně stala gotická pevnost s vysokou věží, později následovaly renesanční úpravy a rozšíření obytných a hospodářských částí. V držení se vystřídaly rody Hroznatovců, Kolovratů, Landštejnů, Hrobčických a Miseroniů.
Výrazná proměna přišla v 17. století, kdy Krašov přešel do majetku cisterciáckého kláštera v Plasích. Řeholníci jej využívali jako letní sídlo. V letech 1755 až 1779 prošel hrad opravami a přestavbou, při nichž vznikaly také mnišské cely a kaple.
Po zrušení plaského kláštera v roce 1785 však začal jeho úpadek. Části stavby se rozebíraly na kámen a kolem roku 1800 byl Krašov už výrazně zpustlý. Stavební materiál později posloužil mimo jiné při budování statku Rohy. Dnešní romantická zřícenina je tak výsledkem nejen času, ale i dlouhého období, kdy hrad postupně mizel z krajiny.
Památku zachránili dobrovolníci
O záchranu Krašova se ve 20. století významně zasadil učitel Václav Tomeš. Spolek pro záchranu zřícenin hradu Krašova vznikl v roce 1931 a o šest let později hrad s částí okolního lesa odkoupil od Metternichů. Následovaly rozsáhlé odklízecí a záchranné práce, bez nichž by se dnešní návštěvníci k pozůstatkům hradu dostávali jen obtížně.
Na péči o areál navazuje i současný provoz. Hrad udržuje spolek, který jej otevírá ve svém volném čase. Návštěva proto nemá podobu klasického prohlídkového okruhu. Po zaplacení vstupného si lidé procházejí areál samostatně, k dispozici mají informační panely, fotografie a tištěného průvodce. Pokud je na místě průvodce, může výklad doplnit.
Součástí návštěvy je také fotografická expozice, občerstvení v Rytířském sále a možnost koupit si hradní suvenýry. Po dohodě s provozovatelem lze na vyhrazeném místě na nádvoří rozdělat oheň a připravit vlastní jídlo. Oheň je povolen výhradně tam, kde to návštěvní řád určuje.
Výlet po stezce, nebo noc pod širým nebem
Nejpraktičtější přístup vede od statku Rohy. U něj lze zaparkovat a poté pokračovat přibližně dva kilometry po žluté turistické značce. Cesta prochází obnovenou naučnou stezkou Václava Tomeše, kterou doplňují informační tabule a odpočinková místa. Alternativou je příchod z parkoviště pod hradem u Bohů, odkud se jde podél Berounky po modré značce a následně se stoupá po žluté. Krašov je možné spojit také s plavbou po řece.
Okolí zříceniny navazuje na přírodní rezervaci Krašov. Vyplatí se proto zpomalit, vnímat říční údolí a respektovat přírodu i památku. Závěrečné schody a výstup na hradní vyhlídku nejsou bezbariérové, přesto provozovatel uvádí, že přístupová cesta od Rohů může být s pomocí zvládnutelná i s kočárkem.
Nocování je vždy třeba domluvit předem. Pro rok 2026 je jako termín letního nocování uváděno období od 24. do 30. srpna, dostupnost je však vhodné ověřit přímo u spolku. Stejně tak se před cestou vyplatí zkontrolovat aktuální otevírací dobu. Vstupné činí podle oficiálního ceníku 60 korun pro dospělé, 30 korun pro děti od šesti do šestnácti let a 50 korun pro seniory a držitele průkazů ZTP a ZTP/P. Kontakt pro domluvu nocování či ohně poskytuje provozovatel hradu.