Jen málokterá česká zřícenina umí nabídnout tak přirozené spojení historie, krajiny a dobrodružství jako Krašov. Hrad nad Berounkou, ukrytý v lesích u obce Bohy na severním Plzeňsku, nestojí uprostřed rušného turistického centra. Cesta k němu vede pěšky a odměnou je klid, výhled do údolí řeky i atmosféra místa, které se už desítky let snaží zachránit dobrovolníci.
Hrad nad řekou, která bývala Mží
Krašov vznikl ve 13. století, tradičně se uvádí kolem roku 1232. Založil jej Dětřich z rodu Hroznatovců jako královské léno Václava I. Poloha nebyla náhodná. Hrad měl střežit důležitou obchodní a vojenskou cestu, která vedla podél tehdejší Mže, dnešní Berounky, a souvisel také se strategicky významným Týřovem.
Za staletí se na Krašově vystřídali Kolovratové, páni z Landštejna nebo Hrobčičtí z Hrobčic. V 16. století dostal hrad renesanční podobu a rozrostlo se jeho obytné i hospodářské zázemí. Předhradí tehdy nebylo jen zázemím několika budov – fungoval zde například mlýn, pivovar, kovárna, krčma, pila, cihelna, lázně a stáje.
Po přechodu k plaskému cisterciáckému klášteru v roce 1678 byl Krašov opraven a sloužil jako letní sídlo řeholníků. Po zrušení kláštera v roce 1785 však začal chátrat. Části hradu se rozebíraly na stavební kámen a kolem roku 1800 z něj podle obecních podkladů zůstala v podstatě hromada trosek. Teprve v 19. století se zřícenina začala vnímat jako romantické místo výletů.
Romantika, která stojí na dobrovolnické práci
Dnešní návštěvník uvidí příkop, násep, pozůstatky brány, okrouhlou věž, cisternu i části paláce. Krašov je zároveň významnou archeologickou lokalitou. Jeho obnova ale není dílem jednorázové rekonstrukce. O záchranu se ve 20. století zasloužil Spolek pro záchranu zřícenin hradu Krašova, který vznikl v roce 1931 pod vedením učitele Václava Tomeše. Na jeho práci navazuje současná péče o areál i naučná stezka nesoucí Tomešovo jméno.
Hrad není klasickým zámkem s pevně danými prohlídkovými okruhy. Po zaplacení vstupného se návštěvníci během otevírací doby pohybují po areálu volně. Historii přibližují nástěnné fotografie a tištěný průvodce, při přítomnosti průvodce je možné dozvědět se více přímo na místě. Právě tato neformálnost je součástí kouzla Krašova: člověk si může tempo návštěvy přizpůsobit a chvíli jen pozorovat krajinu.
Výlet, který nekončí u hradní brány
Celý areál leží v přírodní rezervaci Krašov. Chráněný je zdejší přírodní ráz, rostlinstvo i živočichové v okolí zříceniny. K hradu se dá dojít od statku Rohy po žluté značce, přibližně dva kilometry. Další možností je parkoviště pod Krašovem u Bohů a cesta podél Berounky po modré turistické trase. Na výlet je proto dobré vyhradit si více času než jen krátkou návštěvu samotných ruin.
V okolí lze zamířit také k Podkrašovskému mlýnu. Ten byl v roce 1698 obnoven plaským klášterem a na jeho mlýnici se dochovaly vodoznaky historických povodní, včetně stopy po velké vodě z 13. srpna 2002. Spolu se statkem Rohy tak připomíná hospodářské zázemí, které s hradem v minulosti souviselo.
Večer u ohně a noc pod střechou útulny
Krašov má co nabídnout i těm, kteří nechtějí výlet ukončit odchodem k autu. Po předchozí domluvě je možné rozdělat oheň na určeném místě hradního nádvoří a připravit si vlastní občerstvení. Oheň není povolený libovolně po celém areálu. Na hradě funguje také občerstvení v takzvaném Rytířském sále, kde bývají k dispozici sladké a slané pochutiny i studené nápoje.
Dobrodružnější návštěvníci mohou po domluvě nocovat v zastřešené útulně s kapacitou přibližně 20 až 25 lidí, případně pod širým nebem v objektu hradu. Útulna není vytápěná, takže vlastní spacák a karimatka jsou nezbytností. Ráno pak může začít krátkou procházkou k vyhlídce na Berounku, než se lesy probudí do nového dne.
Podzimní termíny pro návštěvu
Podle aktuálně zveřejněného kalendáře se o víkendu 5. a 6. září 2026 uskuteční akce Podzim na Krašově. Nabídnout má volný pohyb po areálu, fotografickou expozici, občerstvení, suvenýry a posezení u ohně; nocování zůstává podmíněno předchozí dohodou. O týden později, v sobotu 12. září, má hrad ožít při programu Rytíři na hradě Krašově s šermířskými souboji, ukázkami zbraní, dobovým ležením, lukostřelbou a starými řemesly. Termíny i podrobnosti je vhodné před cestou ověřit u provozovatele.
Standardní návštěvní režim se mění podle sezony a možností spolku. Před výpravou je proto dobré zkontrolovat aktuální otevírací dobu a případně se domluvit na ohni či nocování. Krašov není místem pro uspěchanou návštěvu. Nejlépe funguje jako pomalý víkendový výlet, při němž se cesta lesem, příběh hradu i večer nad Berounkou stanou jedním zážitkem.