Po setmění se muzejní expozice mění. V Mariánské Týnici u Kralovic proto letos dostanou historické předměty, znaky a fresky poněkud jinou roli než při běžné denní návštěvě. V pátek 18. a v sobotu 19. září 2026 se zde uskuteční noční prohlídky spojené s divadelním představením Příběhy ukryté v erbech.
Ochotníci z Divadelního spolku Tyl z Čisté sehrají příběhy přímo v muzejních expozicích, nikoli v klasickém sále. Pořadatelé slibují historická vyprávění, šlechtické vrtochy i napínavé okamžiky mezi vystavenými exponáty. Konkrétní postavy, rody ani scénář zatím zveřejněné nejsou. Právě prostředí však dává programu přirozenou hloubku – návštěvníci se budou pohybovat v areálu, jehož stěny samy vyprávějí o moci, víře a minulosti regionu.
Erby, monogramy a příběh plaských cisterciáků
Název představení není náhodný. V interiérech bývalého poutního místa a proboštství se dochovaly historické znaky a monogramy spojené s plaským cisterciáckým klášterem i jeho opaty. Nad vstupem z kostela do proboštství je například znak plaského kláštera s monogramem posledního opata Celestýna Wernera. Další znak, tentokrát opata Fortunáta Hartmana, se nachází v části iluzivního oltáře. Znak plaského kláštera je také nad hlavním vchodem do proboštství.
Důležitým místem je bývalý refektář. Na jeho stropě se dochovala freska zachycující darování Mariánské Týnice Romanem z Týnce plaským cisterciákům. Výjev zároveň zobrazuje Pannu Marii při společném jídle s řeholníky. Právě podobné detaily mohou při večerní návštěvě vystoupit z pozadí a pomoci spojit jednotlivé exponáty s příběhem místa.
Barokní areál podle Santiniho plánů
Mariánská Týnice patří k nejvýraznějším barokním památkám západních Čech. Klášter v Plasích ji získal už roku 1230 od Romana z Týnce a v roce 1699 zde vzniklo proboštství. Nový poutní areál poté vznikal podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichla z iniciativy plaského opata Eugena Tyttla.
Jeho základem je kostel Zvěstování Panně Marii s půdorysem řeckého kříže a centrální kupolí zakončenou kamennou lucernou. Projekt kostela, ambitu a proboštství cisterciáci schválili v roce 1710, kostel byl vysvěcen roku 1762. Původní záměr počítal se západním i východním ambitem. V barokní době vznikl pouze západní, zatímco východní část byla dokončena až v letech 2017 až 2020.
Areál však neměl vždy tak působivou podobu. Po zrušení plaského kláštera Josefem II. přestal sloužit původnímu účelu a postupně chátral. V roce 1920 se zřítila kupole kostela. O záchranu se zasloužil také architekt Hanuš Zápal, který stál v čele Spolku a Jednoty pro záchranu Mariánské Týnice. Výrazná obnova následovala v 90. letech 20. století.
Muzeum mezi kostelem, ambity a venkovskou jizbou
Muzeum a galerie severního Plzeňska zde působí od roku 1952. Jeho expozice představují kulturní a duchovní vývoj regionu i každodenní život ve městě a na venkově. Návštěvníci v nich najdou například aranžovanou náves, venkovskou jizbu, komoru nebo stodolu se zemědělským nářadím. Nechybí ani část věnovaná lidovým zvykům.
Noční program tak může nabídnout víc než jen neobvyklou kulisu. Divadelníci z Čisté, kde má ochotnické divadlo tradici sahající až k roku 1845, propojí živé vystoupení s místem, které v sobě spojuje církevní dějiny, architekturu i běžný život obyvatel severního Plzeňska. Mariánská Týnice je od roku 2018 národní kulturní památkou.
Co vědět před návštěvou
Noční prohlídky se uskuteční 18. a 19. září 2026 v Muzeu a galerii severního Plzeňska na adrese Mariánský Týnec 1 u Kralovic. Jednotlivé vstupy budou mít omezenou kapacitu a návštěva bude možná pouze po předchozí rezervaci konkrétního času. K 26. srpnu 2026 muzeum ještě nezveřejnilo přesné časové sloty, spuštění rezervací ani samostatné vstupné, proto je vhodné ověřit aktuální informace přímo před výpravou.
Akce je uváděna jako bezbariérová a pořadatel ji doporučuje dospělým i dětem. Běžná návštěvní doba muzea v září končí v 17 hodin, večerní program tedy nabídne skutečně jinou zkušenost: barokní areál, který se po zavření bran stane scénou pro příběhy ukryté v kameni, freskách a erbech.