Na první pohled může Křikava působit jako nenápadné místo ukryté v lese. Jakmile ale návštěvník vystoupá od Černívského rybníka na zalesněný ostroh, začne před sebou číst obrysy někdejšího hradu. Dochovaly se části obytné věže, úseky zdiva a především hluboký příkop. Zřícenina v katastru obce Uzeničky nedaleko osady Černívsko tak není jen romantickou zastávkou, ale také cennou archeologickou lokalitou.
Hrad, který se objeví v pramenech ve 14. století
První písemná zmínka o Křikavě pochází z roku 1357. Tehdy je hrad spojován s Hukem, případně Hugem z Dornštejna. Nešlo o bezvýznamného drobného šlechtice – zastával funkci hofmistra markraběte Karla a později také císařovny Blanky. O několik desetiletí později, v roce 1399, se jako držitelé uvádějí Přibík a Jindřich z Křikavy. Rod používal rovněž označení z Dornštejna nebo Donrštejna.
Osud hradu se však začal rychle komplikovat. Kolem roku 1402 Křikavu napadl Dobešík z Boru. Podle dochovaných podkladů byla při útoku vypleněna a pobořena. Není jisté, zda se ji podařilo trvale obnovit. Roku 1418 Jindřich Kolman z Křikavy prodal hrad i další majetek Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína. Křikava patrně zanikla nebo byla opuštěna v souvislosti s husitskými válkami, přesný průběh jejího konce ale zůstává nejasný.
Podoba hradu je čitelná v terénu
Křikava měla protáhlý, téměř obdélný až lichoběžníkový půdorys. Na severní a východní straně ji chránil hluboký umělý příkop s parkánem, zatímco jižní a západní okraj využíval přirozený svah. Nejvýraznější stavbou byla volně stojící čtverhranná obytná věž, tedy hranolový donjon. Z jejího zdiva se dochovaly tři části a síla stěn se pohybovala přibližně mezi 190 a 200 centimetry.
Na jižní straně stával několikaprostorový palác s hospodářským přízemím. V severozápadním nároží se nacházela další, zřejmě menší nebo starší zahloubená čtverhranná stavba. Zajímavostí je úzká chodbička mezi ní a obvodovou hradbou. Také otázka vstupu není úplně uzavřená: původně mohl vést východní hradbou, později snad došlo k jeho zazdění a přesunutí na jihozápadní stranu.
Přibližně 41 metrů východně od hradeb lze najít podkovovitý násep. Archeolog Jiří Fröhlich jej vyložil jako možný pozůstatek vápenné pece. Jde ovšem o odbornou interpretaci, nikoli o bezpečně potvrzené určení objektu. Křikava je vedena jako archeologické území s jednoznačně doloženým výskytem nálezů, a proto není místem pro hledání suvenýrů ani kopání v terénu.
Romantika 19. století nad hladinou rybníka
Dnešní atmosféru místa nevytváří jen středověké zdivo. V 19. století se Křikava stala součástí romantického zájmu o hradní zříceniny. Okolní svah byl parkově upravován a na terasách směrem k rybníku se dokonce neúspěšně zkoušelo pěstovat víno. Předhradí mělo sloužit jako přírodní jeviště s uměle nakupenými kameny. Prostor známý jako Na Rozkoši využívali ochotníci nebo členové pěveckého spolku Křikavan.
S touto dobou pravděpodobně souvisí také umělá jeskyňka asi kilometr severozápadně od hradu. Nejde o středověkou poustevnu, jak by mohl napovídat její vzhled, ale o stavbu spojovanou s romantickými úpravami 19. století. Podobně ani kamenný kruh pod hrází Černívského rybníka není součástí původního hradního areálu; vznikl až v nedávné době.
Tip na klidný výlet z Černívska
Nejvhodnějším nástupním místem je osada Černívsko. Trasa vede přes hráz Černívského rybníka a dále po zelené turistické značce krátkým stoupáním lesem. Turistické materiály uvádějí od hráze přibližně 150 metrů stoupání, konkrétní průběh však může záviset na zvoleném nástupu a aktuálním stavu stezky.
Cesta vede přírodním terénem a po dešti může klouzat, takže se hodí pevná obuv. Křikava nemá pokladnu ani běžné návštěvnické zázemí a poslední úsek nemusí být vhodný pro kočárky nebo osoby s omezenou pohyblivostí. Před cestou je rozumné ověřit aktuální značení, možnosti parkování a případný průchod přes soukromé pozemky.
Výlet lze spojit s návštěvou kostela Nejsvětější Trojice v Černívsku, původně gotické stavby později barokně upravené, nebo s delší pěší a cyklistickou trasou směrem na Chobot, Buzice a Blatnou. Cyklisté mohou Křikavu zařadit do okruhu z Blatné přes Paštiky, Drahenický Málkov, Černívsko, Chobot, Vahlovice, Lacinou a Buzice. Největším lákadlem však zůstává ticho lesa, výhled na rybník a možnost objevit hrad, jehož příběh je v krajině stále překvapivě dobře čitelný.