Ve výšce přibližně 1035 metrů nad mořem se nad Lipnem tyčí Vítkův hrádek, známý také jako Vítkův kámen. Provozovatel jej označuje za nejvýše položenou dochovanou hradní zříceninu v České republice. Ať už toto prvenství posuzujeme jakkoli, jedno je jisté: jde o mimořádné místo, kde se na malém prostoru potkává výrazná historie pohraničí, zachovalá hradní věž a jeden z nejhezčích výhledů v okolí Lipenské přehrady.
Hrad na pomezí tří zemí
Vítkův hrádek pravděpodobně vznikl kolem poloviny 13. století, patrně z iniciativy Vítka z krumlovské větve Vítkovců. Jeho poloha nebyla náhodná. Hrad stál poblíž historického pomezí Čech, Bavorska a Rakouska a měl chránit i spravovat důležitý prostor u obchodních cest.
Jádrem areálu je mohutná hranolová obytná věž z lomového kamene. Podle regionálních údajů měří přibližně 13,7 krát 17,5 metru. V 16. století hrad doplnilo nové pětiboké opevnění s hradbami, baštami a východní vstupní branou. Obranu posilovaly střílny a pravděpodobně také dřevěná podsebití.
Vítkův hrádek nebyl hlavním sídlem Rožmberků, přesto měl v jejich panství důležitou úlohu. Sloužil jako správní centrum a sídlo purkrabího, který dohlížel mimo jiné na poplatky a mýto vybírané na obchodní stezce. V držení Rožmberků zůstal s krátkou přestávkou přibližně tři století. Později přešel spolu s krumlovským panstvím k Rudolfu II., Eggenberkům a nakonec Schwarzenberkům.
Noc, kterou zde strávil Václav IV.
Nejznámější kapitolu v dějinách hradu představuje zajetí českého krále Václava IV. V červenci 1394 byl během převozu do Rakouska podle historických podkladů i tradice na Vítkově hrádku jednu noc držen. Událost připomíná dobu ostrého soupeření panovníka s částí šlechty, do níž patřili také Rožmberkové.
Královská návštěva však neznamenala, že hrad byl trvalým panovnickým sídlem. Jeho význam spočíval především v poloze a správní funkci. Jakmile se poměry v kraji změnily a správní centrum se přesunulo jinam, začal Vítkův hrádek ztrácet na významu. Jako ruina je uváděn už na konci 18. století.
Od opuštěné zříceniny k vyhlídce
Proměna hradu ve vyhlídkový cíl začala poměrně dávno. Už roku 1815 vzniklo v jihovýchodní části areálu schodiště s rozhlednou a po opravách v roce 1869 také dřevěné schodiště a vyhlídková terasa. Výhled tak postupně začal být stejně důležitou součástí návštěvy jako samotné hradní zdivo.
Ve 20. století ale přišlo období, kdy se sem turisté dostat nemohli. Po druhé světové válce se Vítkův hrádek ocitl v nepřístupném hraničním pásmu. V 50. letech využívala věž armáda jako pozorovatelnu a v okolí vznikly další vojenské konstrukce. Obec Přední Výtoň převzala hrad v roce 1990. Od té doby prochází areál postupným zajišťováním, obnovou a budováním návštěvnického zázemí.
Archeologický dohled přinesl také konkrétní svědectví o každodenním životě na hradě. V prostoru takzvané Konírny byly nalezeny například keramické střepy, kachle, kovová šipka a zvířecí či drůbeží kosti. Zajímavostí je nález dvou bronzových mečů u vstupu do zříceniny. Pocházejí přibližně z let 1500 až 1200 před naším letopočtem a dnes jsou uloženy ve sbírce Jihočeského muzea. Místo tedy mělo svůj význam dávno před vznikem středověkého hradu.
Výhled, který stojí za výstup
Největší odměnou pro dnešní návštěvníky je vyhlídka z hradní věže. Pod ní se rozkládá Lipenská přehrada, za ní šumavské hřebeny a při příznivé dohlednosti se mohou objevit také alpské vrcholy. Výhled samozřejmě závisí na počasí, ale i při horší viditelnosti má své kouzlo samotná poloha hradu v lesnaté krajině.
Z Přední Výtoně vede k hradu přibližně šestikilometrová asfaltová cesta přes Frýdavu a Svatý Tomáš. Výstup překonává zhruba 296 metrů, takže jej zvládnou běžní turisté, ale je třeba počítat s trvalým stoupáním. Pohodlnější možností je příjezd autem na parkoviště pod hradem a následná asi čtyřsetmetrová cesta s převýšením kolem 42 metrů. K lokalitě vedou také cyklotrasy a u objektu jsou stojany na kola.
Zdatnější turisté mohou vyrazit na celodenní trasu z okolí Vyššího Brodu. Ta měří přibližně 20 kilometrů a podle zvolené varianty zabere šest až osm hodin. V areálu dnes návštěvníci najdou nejen vyhlídkovou plošinu, ale také středověce laděné aktivity, ukázky historických předmětů a možnost vyzkoušet si střelbu z luku či kuše.
Vstup do venkovního areálu je podle návštěvního řádu možný i mimo provozní dobu, zatímco interiér hradu a vyhlídková plošina jsou přístupné během sezónního provozu. Otevírací hodiny i vstupné se mohou měnit, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální informace u obce Přední Výtoň. Na historickém zdivu je třeba dbát zvýšené opatrnosti a při silném větru, bouřce nebo sněžení návštěvu dobře zvážit.