Největší kouzlo zámku Křinec spočívá v kontrastu mezi jeho někdejší vznešeností a současnou podobou. Část interiérů už znovu získala svou historickou atmosféru, jiné prostory stále čekají na opravu. Návštěva tak není jen prohlídkou hotového památkového objektu, ale také pohledem na záchranu sídla, které ještě před několika desetiletími rychle chátralo.
Od středověké tvrze k baroknímu sídlu
Křinec je písemně doložen už od roku 1352. Na místě dnešního zámku tehdy stála středověká tvrz, kterou postupně spojovali s různými šlechtickými rody, mimo jiné s pány z Valečova, Ronova a Valdštejna. Výrazná proměna přišla v polovině 17. století, kdy panství získal italský šlechtic August Pavel Morzin.
Na starších základech nechal od roku 1649 budovat raně barokní zámek. Boční křídla přibyla přibližně v letech 1659 až 1660. Autorství stavby bývá připisováno architektu Carlu Luragovi, toto spojení je však třeba brát jako pravděpodobné, nikoli definitivně prokázané. Výsledkem je trojkřídlý areál, který doplňuje hospodářský dvůr, park, špýchar, konírny, další hospodářské budovy, ohradní zeď a vstupní brána.
Barokní sál a modré rokokové salonky
Nejreprezentativnější částí prohlídky je patrový barokní sál s přilehlou kaplí. Velký prostor s dvěma řadami oken dosahuje výšky přibližně 8,5 metru, má šachovnicovou podlahu a působí jako připomínka doby, kdy zámek sloužil především k reprezentaci šlechtického rodu. V kapli se dochoval obraz snímání z kříže a sochy světců.
Křinec ale nestaví jen na monumentálním sále. K nejpůsobivějším místnostem patří dva modré rokokové salonky s nástěnnými malbami, klenutými stropy, dřevěnými podlahami a bílými kachlovými kamny. Prohlídkový okruh vede také jídelnou s přípravnou pokrmů a dalšími historickými prostory. Z celkových 52 místností je však zpřístupněna jen část a některé místnosti se stále opravují nebo slouží jako zázemí.
Neobvyklým doplňkem je expozice staré školy ve druhém patře. Lavice, učební pomůcky i učitelský byt připomínají, že zámek po ztrátě původní funkce nesloužil pouze jako opuštěná památka. V letech 1949 až 1968 v něm působila základní škola.
Hospodářské zázemí ukazuje druhou tvář zámku
K zámku patří také dvě barokní konírny s mohutnými sloupy, klenutými stropy a kamennými žlaby. Dochovala se rovněž barokní sýpka s dřevěnými trámy a vyřezávanými sloupy. Tyto stavby připomínají, že šlechtické sídlo nebylo izolovaným reprezentativním domem, ale centrem celého panství, kde se žilo, hospodařilo a pečovalo o koně i zásoby.
Po Morzinech přešel zámek k Jakubu Wimmerovi a od roku 1808 jej vlastnila frankfurtská bankéřská rodina Bethmannů. Její držení skončilo v roce 1945, kdy byl majetek zabaven v rámci poválečných konfiskací. Později zámek spravovalo Národní muzeum, a to až do roku 2003. Nedostatek péče a změny využití se na jeho stavu výrazně podepsaly.
Obnova, která stále pokračuje
Soukromý majitel získal zámek v roce 2006. Nová etapa oprav se podle regionálních údajů výrazněji rozběhla od roku 2008 a v roce 2026 si areál připomíná dvě desetiletí pod správou rodiny Harapesových. Začátky přitom nebyly jednoduché – při převzetí byly v objektu díry ve zdech a propadlé stropy.
Obnova proto postupuje po částech. Zaznamenány byly například opravy fasád východního a západního průčelí jižního křídla a jižní fasády západního křídla. Přibyly také nové historizující dveře odpovídající podobě zámku z první poloviny 19. století. Křinec je proto dobré navštívit s vědomím, že nejde o dokonale opravené a kompletně zařízené sídlo. Právě autenticita rozpracované památky je však jedním z důvodů, proč zde prohlídka působí jinak než na zámcích, které prošly úplnou rekonstrukcí.
Park i kulturní život pro celý Křinec
Před zámkem se rozkládá anglický park o rozloze přibližně 26 600 metrů čtverečních. Zámek je v soukromém vlastnictví, park patří obci, což vytváří zajímavé propojení soukromé památky s veřejným prostorem městyse. Čtyři barokní sochy původně umístěné v zámeckém parku dnes stojí na mostě přes řeku Mrlinu.
Areál se postupně otevírá nejen turistům, ale také místním obyvatelům. Konají se zde výstavy, přednášky, trhy, letní kino, komunitní a dětské programy i festival Zámecké léto, který spojuje divadlo, koncerty, občerstvení a komentované prohlídky. K dispozici je také kavárna, svatební zázemí a od roku 2023 zámecké apartmá.
Pravidelné prohlídky se v současnosti obvykle konají o víkendech, ale jejich rozpis se může měnit podle kulturních a soukromých akcí. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální termín i podobu okruhu. Zámecká prohlídka trvá přibližně hodinu, výstavní okruh až hodinu a půl. Křinec leží asi 15 kilometrů od Nymburka a dobře se hodí také jako cíl cyklovýletu z Nymburka nebo Poděbrad.