Křivoklát není jen kulisou pro výlet do lesa. Na nepravém ostrohu, který ze tří stran obtéká Rakovnický potok, stojí hrad s mimořádně vrstevnatou historií. Jeho areál tvoří horní a dolní hrad, palácová křídla, kaple, mohutná Velká válcová věž, parkány, bašty a další části opevnění. Návštěva tak nabízí nejen několik pozoruhodných interiérů, ale také pohled na vývoj královského sídla od středověku po novodobou obnovu.
Od loveckého hradu k panovnickému sídlu
Počátky Křivoklátu souvisejí s přemyslovskou loveckou doménou. Významná gotická výstavba probíhala zejména za Václava I. a Přemysla Otakara II. Z hradu se postupně stalo důležité královské sídlo, kam mířili panovníci za lovem, odpočinkem i politickými jednáními.
Na Křivoklátě pobýval Karel IV. ještě jako Václav a hrad byl spojen také s Václavem IV. Královský dvůr zde pořádal lovy a turnaje, přijímal významné návštěvy a využíval pevnost jako zázemí v lesnaté krajině. Stavební podoba hradu se přitom proměňovala s nároky jednotlivých období i panovníků.
Zásadní otisk zanechala pozdně gotická přestavba zahájená po roce 1471 za Vladislava II. Jagellonského. Právě její výsledky dnes výrazně určují charakter hradu a připomínají dobu, kdy se středověká pevnost proměňovala v reprezentativní sídlo.
Požáry, vězení a dlouhá obnova
Křivoklát v minulosti opakovaně poškodil oheň. Výrazné rány mu zasadily požáry v letech 1422, 1643 a 1826. Po období úpadku se navíc část hradu využívala jako vězení. K odlehlosti a obtížnější dostupnosti tak přibyla i pověst místa, odkud nebylo snadné uniknout.
Mezi vězněné osobnosti patřili biskup Jednoty bratrské Jan Augusta nebo alchymista Edward Kelley. Vězeňské prostory, hladomorna a další méně reprezentativní části hradu proto tvoří důležitý protipól k sálům určeným panovníkům a jejich hostům.
Na konci 19. století zahájili Fürstenberkové rozsáhlou rekonstrukci, která pomohla zachránit cenné části areálu. Roku 1929 přešel Křivoklát do vlastnictví československého státu. Díky následné péči se dnes můžeme setkat s hradem, v němž zůstaly čitelné různé etapy jeho vývoje.
Tři hlavní prohlídkové okruhy
Nejkratší z hlavních tras nese název Gotické paláce. Během přibližně hodinové prohlídky návštěvník zavítá do nejstaršího jádra hradu, na druhé nádvoří, do Stříbrnice, vězení a hladomorny. Součástí jsou také gotická kaple, Rytířský sál, Velký rytířský sál a konírna. Okruh dobře představuje jak slavnostní, tak praktickou a obrannou stránku hradu. Oficiální web u něj aktuálně uvádí vstupné pro dospělého 260 korun.
Hradní paláce představují rozšířenou reprezentativní trasu. Kromě gotického jádra zahrnuje například Královský sál, knihovnu, obrazárnu a hradní muzeum. Přibližně osmdesát minut dlouhá prohlídka je vhodná pro návštěvníky, kteří chtějí lépe pochopit každodennost i reprezentaci šlechtického a královského sídla. Aktuálně uváděné vstupné pro dospělého činí 300 korun.
Nejdelší trasa Celým hradem spojuje gotické i hradní paláce, hradby a Velkou válcovou věž. Zabere zhruba 100 minut a podle oficiálních údajů má kapacitu nejvýše 30 osob. Dospělý návštěvník za ni aktuálně zaplatí 360 korun. Ceny, časy i dostupnost jednotlivých prohlídek se však mohou během sezony měnit, proto je dobré ověřit aktuální údaje před cestou.
Co si nenechat ujít
K nejcennějším částem patří gotická kaple a pozdně gotické interiéry, v nichž vyniká práce středověkých stavitelů i řemeslníků. Pozornost si zaslouží také hradní knihovna, sbírky gotického umění a rytířské sály. Zcela jiný dojem nabídnou vězeňské prostory a hladomorna, které připomenou tvrdší stránku života za hradbami.
Podle aktuální nabídky lze navštívit také hradby a Velkou válcovou věž bez průvodce. Nádvoří bývá přístupné samostatně, zatímco prohlídkové trasy vedou průvodci. Rezervace se zpravidla vyžaduje především u skupin, u vytížených termínů je ale rozumné zkontrolovat dostupnost vstupenek online.
Výlet, který pokračuje za hradbami
Křivoklát stojí v krajině, která si zaslouží vlastní čas. Po prohlídce lze pokračovat pěšky okolními lesy a údolím Rakovnického potoka. Právě spojení výrazné památky s klidnou přírodou dává návštěvě její specifický charakter: během jediného dne se tu střídá královská historie, středověké opevnění i atmosféra Křivoklátska.
Hradní areál má nerovné povrchy, historická schodiště a snížené průchody, s čímž je vhodné počítat při plánování návštěvy. Otevírací režim se mění podle sezony a akcí; v teplejší části roku bývá provoz širší, zatímco mimo sezonu se návštěvní doba soustředí hlavně na vybrané dny. Křivoklát je proto nejlepší vnímat nejen jako jednu zastávku, ale jako výchozí bod k poznávání celého regionu.