Hrad Křivoklát nabídne 28. a 29. srpna 2026 večerní scénické prohlídky s názvem Habsburkové na Křivoklátě. Program vzniká u příležitosti 500. výročí nástupu Habsburků na český trůn. Právě v roce 1526 se českým králem stal Ferdinand I. Habsburský a jeho dynastie pak v českých zemích vládla téměř čtyři století.
Historické kulisy Křivoklátu se pro podobný program nabízejí samy. Návštěvníci se během večera ocitnou v prostředí, které pamatuje česká knížata a krále, husitské války, královské pobyty i dlouhé období, kdy hrad sloužil jako obávané vězení. Přesný scénář ani jednotlivé postavy pořadatelé v anotaci neupřesňují. Jisté však je, že hlavní roli bude hrát spojení historie, hraných či scénických prvků a noční atmosféry.
Habsburské dějiny v kulisách královského hradu
Křivoklát patří k nejstarším a nejvýznamnějším hradům českých panovníků. Jeho počátky sahají do 12. století, výrazně jej rozšířil Přemysl Otakar II. a další přestavby následovaly za Václava IV. a Vladislava Jagellonského. Do příběhu hradu tak vstupují různé panovnické rody a proměny českých zemí ještě dávno před nástupem Habsburků.
V roce 2026 se Křivoklát k tomuto historickému předělu vrací také dalšími programy. Připravuje se reinstalace Malého rytířského sálu a přednáškový cyklus věnovaný Jagelloncům a Habsburkům. Noční prohlídky proto nejsou izolovanou událostí, ale součástí širšího připomenutí politických i kulturních změn, které po roce 1526 ovlivnily české země.
Filipína Welserová a vězněný Jan Augusta
Habsburská minulost Křivoklátu není pouze přehledem panovnických jmen. Je spojena také s příběhy konkrétních lidí. Jedním z nich je Filipína Welserová, tajná manželka arcivévody Ferdinanda Tyrolského. Podle hradních materiálů v době věznění Jana Augusty na Křivoklátě žila a její přímluva umožnila, aby se Augusta se svým pobočníkem Jakubem Bílkem setkali o Velikonocích roku 1561.
Jan Augusta, biskup Jednoty bratrské, strávil na hradě šestnáct let. Do vězení se dostal v souvislosti s podezřením z účasti na protihabsburském povstání roku 1547 a vězněn zde byl od roku 1548 do roku 1564. Jeho cela i takzvaná prostřední cela Jakuba Bílka se nacházejí v přízemí jižního křídla horního hradu.
Tyto prostory jsou součástí běžně představované hradní historie. V Augustově cele je dnes vystaven lovecký vůz císaře Karla VI., Bílkovu celu doplňuje část expozice mučicích nástrojů. Právě kontrast mezi reprezentativními sály a stísněnými vězeňskými prostorami připomíná, jak rozdílné osudy se za zdmi Křivoklátu odehrávaly.
Večerní návštěva Křivoklátu
Prohlídky se uskuteční v pátek 28. a v sobotu 29. srpna, vždy ve dvou časech: od 20:30 a od 21:30. Jedna prohlídka trvá přibližně hodinu. Vstupné je podle aktuálních informací hradu 280 korun a doporučuje se zajistit si vstupenky předem v online prodeji, protože dostupnost jednotlivých časů se může měnit. Další termín je naplánován na 17. října 2026 od 18:30.
Není potvrzeno, které konkrétní sály a části areálu budou do noční trasy zařazeny. Na běžných návštěvnických okruzích lze vidět například kapli, Rytířský sál s habsburským tématem, vězení, hladomornu, knihovnu, obrazárnu, fürstenberské muzeum nebo velkou věž s loveckými sbírkami a vyhlídkou. Večerní program však může pracovat s jiným výběrem prostor.
Protože se návštěvníci budou pohybovat po historickém hradě po setmění, je vhodné počítat se schody, nerovnými podlahami a hůře osvětlenými místy. Konkrétní podmínky přístupnosti pro tuto speciální akci je nejlepší ověřit předem u správy hradu.
Tip na výlet ve Středočeském kraji
Křivoklát leží v městysi stejného jména, v okrese Rakovník, přibližně 50 kilometrů západně od Prahy. Autem se sem dá přijet od dálnice D5 přes Beroun a Nižbor, případně od silnice R6 přes Slaný a Lány. Vlakové spojení vede přes Beroun po trati do Rakovníka, se zastávkou Křivoklát.
Noční scénická prohlídka může být zajímavou volbou pro ty, kdo už hrad znají za denního světla, i pro návštěvníky hledající méně obvyklý kulturní zážitek. Křivoklát v ní nevystupuje jen jako romantická památka, ale jako místo, kde se v průběhu staletí potkávaly mocenské zápasy, panovnická reprezentace, renesanční kultura i velmi osobní lidské příběhy.