Stačí projít několika místnostmi a člověk zjistí, že Muzeum řemesel v Letohradě není jen sbírkou starých nástrojů. V barokní sýpce a navazujících budovách se před ním postupně skládá obraz celého někdejšího městečka: pracuje tu mlynář, pekař, švec i řezník, poblíž je hospoda, četnická služebna, škola, ordinace a nakonec také pohřební vůz.
Od nápadu ve staré sýpce k velkému muzeu
Muzeum vzniklo z iniciativy sběratele a podnikatele Pavla Tacla. Myšlenka se zrodila na podzim roku 1996 při prohlídce prázdných pater barokní sýpky v památkově chráněném areálu Nového dvora z roku 1750. První návštěvníci si expozice prohlédli 18. května 2000.
Původní záměr využít dvě podlaží se rychle rozrostl. V roce 2002 přibylo třetí patro, o několik let později mechanické dílny a v roce 2009 také kočárovna. Dnes muzeum uvádí výstavní plochu přes 2 725 metrů čtverečních a 89 ucelených expozic, které přibližují řemesla, živnosti, techniku i každodenní život přibližně z let 1840 až 1930.
Řemesla, která se dávají do pohybu
Hlavní trasa A vede třemi patry sýpky. V prvním návštěvník narazí například na výrobu mýdla, praní a mandlování prádla, paramentářství, hodináře, řezbáře, holiče, vlásenkáře, kupce nebo krejčího. Druhé patro patří především potravinářským profesím. Nechybí mlynářství s částí vodního kola, pekařství, cukrářství, řeznictví, výroba sýra a másla, sodové vody ani včelařství.
Součástí je také světnice, která připomíná způsob bydlení před více než sto lety. Zaujme i dřevěný tobogán, jímž se pytle spouštěly do nižšího patra. Ve třetím podlaží se objevuje vesnická hospoda, hasičská stříkačka, puškař, četník, železničář, kartáčník, tkadlec, sedlář nebo provazník.
Nejde přitom jen o předměty za sklem. Jedním z hlavních exponátů je pohyblivý vyřezávaný skanzen. Dvacet pět dřevěných postav v něm předvádí patnáct řemesel. Korpus je z borovice, figury a kulisy z lípy a ozubená kola z buku. Právě podobné funkční instalace dávají zdejšímu muzeu názornost, kterou běžné vitríny nabídnout nedokážou.
Stroje, kočáry a příběhy techniky
Trasa B zavede do kolářství, mechanických dílen, pilnice a k výrobě hrábí. Uvidíte zde soubor strojů domácí výroby, pásovou pilu i skříňku z roku 1885. Technologie, na níž se hrábě vyráběly, sloužila až do roku 2022.
V pilnici jsou tři funkční katry. Jeden z nich, vyrobený kolem roku 1946 v Bystřeci, řeže vodorovně, a proto se mu říká ležka. Další je celolitinový katr Orlice 50 z roku 1921, jehož konstrukce umožňuje upevnit až jedenáct pilových listů.
Po dvouleté rekonstrukci se v roce 2024 otevřela také kočárovna, označovaná jako vozovna. Kromě kočárů, saní, povozů a kočárků představuje zemědělské stroje, traktory, mlátičky a stabilní motory. Jeden menší kočár si zahrál ve filmu Babička z roku 1940, jiný exponát, hraběcí bryčka ze zdejšího zámku, zůstal vystavený v nálezovém stavu.
Silný příběh má hasičská část s kočárovou motorovou stříkačkou z roku 1926. Zachovala se v původním stavu a pohání ji stabilní motor MARS. Vozovna připomíná také pohřebnictví: historicky připravený pohřeb doplňuje zdobený pohřební kočár z Plzně, který sloužil čtyřem generacím funebráků. Poslední převoz se uskutečnil v roce 1987.
Škola, ordinace i návrat do 20. století
Letohradské muzeum přesahuje rámec tradičních živností. Trasa D představuje dvě stomatologické ordinace, rentgenovou místnost, gynekologickou ordinaci z roku 1924 a operační sál z roku 1960. K vidění je pedálová zubní vrtačka, staré sterilizátory i přístroj na umělý pneumotorax. Elektroterapeutický přístroj Violet Ray se objevil také ve filmu Postřižiny.
Trasa E rekonstruuje historickou školní třídu z vybavení starých škol v Hrušové a Kunčicích u Letohradu. Nechybějí ani pomůcky pro nevidomé děti. Milovníky knih potěší trasa F věnovaná knihtisku a strojům pro tisk a výrobu knih.
Naopak trasa H propojuje retro s přírodou. Kuchyně z roku 1960, obývací pokoj z 80. let a dobové hračky sousedí s instalací Kouzelný les. Tu tvoří 120 vycpanin české fauny doplněných scénografií lesa a zvukovým doprovodem.
Betlémy a praktické informace
Samostatná trasa K nabízí více než stovku historických betlémů. Téměř polovina pochází od králických řezbářů a připomíná význam předválečné betlémářské výroby na Králicku i tamní řezbářskou školu. Mezi exponáty najdete přibližně sto let starý pohyblivý betlém, papírové betlémy z Třebíče i vyřezávaný betlém z Domažlicka.
Muzeum stojí na adrese Nový dvůr 143, přibližně 300 metrů od letohradského náměstí. Hlavní trasu A lze obvykle projít individuálně, ostatní okruhy jsou zpravidla s průvodcem. Sezonní režim se liší podle trasy, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální otevírací dobu. V areálu je parkování i Restaurace Nový dvůr.
Pro děti muzeum připravuje vzdělávací programy od pěti let a také programy v historické školní třídě. Pokud plánujete návštěvu kvůli Řemeslnické sobotě, pro rok 2026 je důležitá informace, že se podle aktuálního oznámení muzea konat nebude.