Jen málokterý český zámek působí tak přirozeně jako součást města. Letohradský zámek stojí přímo u Václavského náměstí a jeho areál dodnes slouží každodennímu životu. Historické prostory v něm sdílejí muzeum, knihovna, školy, hotel i restaurace. Návštěva proto není jen klasickou prohlídkou šlechtického sídla, ale spíše poznáním místa, které se v průběhu staletí proměňovalo spolu s Letohradem.
Od renesanční tvrze k raně baroknímu zámku
Na místě dnešního zámku stávala renesanční tvrz, jejíž vznik se obvykle klade do druhé poloviny 16. století. Na jejím místě nechal hrabě Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic vybudovat nové sídlo. Stavba probíhala na konci 17. století, nejčastěji se uvádějí léta 1680 až 1685, případně zahájení v roce 1681. Výsledkem byl raně barokní zámek, který se stal výraznou součástí historického jádra tehdejšího Kyšperku.
Majitelé panství se později střídali. Patřili k nim Vitanovští, Libštejnští z Kolovrat, Bredové, Nimptschové a Stubenbergové. Výraznou proměnou prošel areál zejména v 18. století za Bredů. Zámek se rozšiřoval, měnilo se uspořádání interiérů, vznikla věž s hodinami a upravovalo se nádvoří. Právě tehdy také získal podobu zámecký park a další části areálu.
Výzdoba, která připomíná šlechtické sídlo
O někdejší reprezentativní funkci zámku svědčí štuková výzdoba některých prostor. Její autor, italský mistr Giovanni Maderna, se podílel také na výzdobě původní zámecké kaple. Ta byla později rozšířena a přestavěna na kostel svatého Václava, který dnes patří k důležitým dominantám historického centra.
Další úpravy přišly v 19. století. V areálu vznikla dívčí škola zaměřená na drobné ruční práce a přibližně mezi lety 1820 a 1830 byl založen zámecký park. Po druhé světové válce, v roce 1945, byl majetek Stubenbergům konfiskován. Zámek pak postupně získával veřejnější a praktičtější využití, které je pro něj charakteristické i dnes.
Park, oranžerie a zákoutí pro celou rodinu
Zámecký park je volně přístupný a může být samostatným cílem procházky. Najdete v něm grottu, altán, kašnu i naučnou zahradu s bludištěm. Prostor prošel revitalizací a město jej v roce 2023 znovu představilo veřejnosti jako místo k odpočinku i nenáročnému objevování.
Za pozornost stojí také historická oranžerie, která byla po rekonstrukci otevřena v roce 2023. Její pojetí není pouze botanické. Mezi subtropickými rostlinami se nachází zmenšenina australské Červené skály, voliéra s papoušky a mořské akvárium. Oranžerie je sezónní, takže její dostupnost je vhodné před cestou ověřit.
V zámeckém areálu nebo jeho bezprostředním okolí sídlí také Městské muzeum Letohrad. To připomíná dějiny města a regionu a spravuje řadu zajímavých předmětů. K místním pozoruhodnostem patří například Napoleonovy saně. Neobvyklým lákadlem je Světnička Járy Cimrmana, otevřená v roce 2010 za účasti členů Divadla Járy Cimrmana. Doplnit ji mohou zámecká expozice nebo strašidelná jeskyně.
Zámek v proměně a návštěva v roce 2026
Letohrad o svůj zámek průběžně pečuje. V roce 2025 dokončoval dlouhodobou výměnu střešní krytiny, která navazovala na opravy zahájené už v roce 2013. Současně se připravuje další etapa: rekonstrukce prostor třetího nadzemního podlaží pro zámecké sbírky. Město na záměr schválilo závazek 7,5 milionu korun. Počítá se mimo jiné s úpravou podlah, novou elektroinstalací a stavebními opatřeními potřebnými pro rozšíření expozice.
V návštěvnickém režimu pro rok 2026 se proto může projevit dočasné omezení. Podle aktuálních informací je hlavní zámecká expozice od května do října v rekonstrukci, zatímco dostupné mají zůstat především Světnička Járy Cimrmana, oranžerie, park a grotta. Před výpravou je rozumné ověřit konkrétní stav u Městského muzea nebo informačního centra Letohrad.
Areál najdete na Václavském náměstí v historickém centru. Letohrad je dostupný vlakem i autobusem a železniční stanice leží v docházkové vzdálenosti; využít lze také zastávku Václavské náměstí. Výlet se nabízí spojit s prohlídkou kostela svatého Václava, městského centra nebo kaple svatého Jana Nepomuckého na Kopečku, odkud se otevírá výhled na město a podhůří Orlických hor.