Jen několik kilometrů od Písku se nachází místo, které na první pohled působí nenápadně. V bývalém lomu U obrázku se však skrývá jedna z nejvýznamnějších českých mineralogických lokalit. Zatopená jáma uprostřed lesa připomíná těžbu živce, ale také zdejší mimořádné bohatství: z pegmatitu bylo popsáno přes 35 nerostných druhů.
Lom, kde se těžil živec
Lom leží přibližně 2,5 kilometru východně od Písku, asi 250 metrů jihovýchodně od chaty V Živci. Otevřen byl na podzim roku 1883 a jeho hlavní těžební etapa skončila v roce 1897. Práce se na krátkou dobu obnovily ještě mezi lety 1925 a 1927. Dobýval se zde především živec, surovina důležitá pro keramický průmysl.
Tehdejší hornická činnost zapadá do širšího příběhu Píseckých hor. Jejich název nesouvisí s vysokými vrcholy, ale s historickou těžbou, zejména se středověkým a raně novověkým získáváním zlata. Lom U obrázku je mladší kapitolou této těžební krajiny a ukazuje, že nerostné bohatství regionu nebylo spojeno jen s drahými kovy.
České drahokamy v pegmatitové žíle
Lom vznikl v čočkovité pegmatitové žíle, která může být podle údajů České geologické služby mocná až 15 metrů. Pegmatit je hornina známá velkými krystaly a pestrou skladbou minerálů. U Písku se v něm kromě živce a křemene objevily například růženín, záhněda, ametyst, křišťál, citrín, skoryl, apatit, rutil, titanit, pyrit nebo molybdenit.
Největší pozornost ale přitahují drahokamové odrůdy berylu. Akvamarín, heliodor a morganit zde nebyly jen mineralogickou kuriozitou. V 19. století se zdejší nálezy opracovávaly do šperků a dostávaly se do zlatnictví ve střední Evropě. I dnes tak lom připomíná, že zajímavé drahokamy nemusí pocházet z exotických zemí, ale mohou mít svůj příběh také v jižních Čechách.
Písekit a další odborná pozoruhodnost
S lokalitou je spojován také bertrandit, který zde byl nalezen jako první známý výskyt v Čechách. Ještě výraznější stopu v názvosloví ovšem zanechal takzvaný písekit – nerost pojmenovaný podle města Písku. V odborné literatuře se objevuje ve 20. letech 20. století, přičemž některé zdroje uvádějí rok publikace 1923 a geologická databáze rok 1924.
Písekit je zajímavý i svým složením. Obsahuje značné množství uranu a thoria, jejichž dlouhodobé záření poškozuje krystalovou mřížku. Nerost se proto nachází v takzvaném metamiktním, částečně amorfním stavu. Jeho status navíc není zcela jednoznačný: přestože bývá uváděn jako samostatný druh, podle odborných materiálů nebyl oficiálně schválen komisí IMA pro nové minerály.
Voda ukrývá dno lomu
Dnešní lom má přibližně 30 na 25 metrů a dosahuje hloubky kolem 26 metrů. Zhruba z poloviny je zatopený vodou a obklopuje ho les. Do jámy se běžně nevstupuje; nejbezpečnější pohled nabízí dřevěný vyhlídkový chodník. Právě kontrast mezi klidnou vodní hladinou, skalními stěnami a okolní zelení dává místu jeho současnou atmosféru.
Zajímavou kapitolou byl mineralogický průzkum v roce 2014, při němž byl lom částečně odvodněn. Odkryly se části dna a stěn, které byly po desetiletí pod hladinou, a objevila se také dutina po berylu s drobnými, korodovanými ukázkami heliodoru. Nejde však o současný průzkum ani o událost posledních let – dnešní návštěvník se setká především se zatopeným lomem.
Krátká zastávka v Píseckých horách
Lom U obrázku se hodí jako zastavení při výletu, nikoli jako samostatný celodenní cíl. Od chaty V Živci k němu vede krátká schůdná cesta a v okolí lze pokračovat k rozhledně Jarník, vzdálené od chaty přibližně půl kilometru. Písecké hory protínají značené pěší i cyklistické trasy a nechybí zde ani další turistická místa.
Protože je terén v okolí místy nerovný a mohou se zde nacházet staré haldy, hodí se pevná obuv. K vodě ani na nestabilní svahy není bezpečné sestupovat. Lokalita je evidována jako významná geologická lokalita doporučená k ochraně, její stav je však hodnocen jako špatný a okolí v minulosti výrazně poškodili sběratelé. Minerály proto ponechte na místě. Lom je cenný právě jako celek – jako geologická učebnice pod širým nebem i jako připomínka toho, co může nenápadná krajina ukrývat.