Historická Nová synagoga v Milevsku nabídne v předvánočním čase program, který spojuje hudbu, staré české slovo a ztišení. Adventní setkání Odění světlem je podle aktuálního programu naplánováno na neděli 13. prosince 2026 od 16 hodin. Večer má propojit četbu biblických a adventních textů z Koniášovy Postily s barokními skladbami pro sólovou flétnu.
Barokní texty v prostoru synagogy
Program vychází z díla jezuity Antonína Koniáše, jehož Postila obsahuje texty a modlitby určené pro adventní a vánoční období. Posluchače tak zavede do duchovního světa barokního člověka, ale také k historické podobě češtiny. Jazyk, který může na první pohled působit vzdáleně, vynikne v přednesu svou obrazností, naléhavostí i důrazem na témata světla, naděje a očekávání.
Mluvené slovo se bude střídat s hudbou pro sólovou flétnu. Dramaturgie neslibuje hlučný předvánoční program, ale spíše soustředěný poslech a chvíli klidu. Právě v adventu, kdy veřejný prostor často zaplňuje ruch a nakupování, může být takové komorní setkání zajímavou alternativou.
Programem provede Lukáš M. Vytlačil, flétnista, dirigent a muzikolog. Je uměleckým vedoucím souboru Ensemble Sporck a spolupracuje také s dalšími interprety staré hudby, například s ansámbly Musica Florea a Ensemble Inégal. Barokní flétnu studoval u Jany Semerádové a je držitelem Ceny Nadace Leoše Janáčka.
Stavba s dvojí architektonickou tváří
Výjimečnost večera nespočívá pouze v programu. Nová synagoga patří k nejzajímavějším stavbám v Milevsku a nachází se přibližně 300 metrů od hlavního náměstí. Postavena byla v letech 1914 až 1919 jako náhrada za starší synagogu, která už kapacitně nestačila. Jejími autory byli pražští architekti František Střílka a Oldřich Tyl.
Budova kombinuje pseudoempírové a kubistické prvky. Pozornost přitahuje především průčelí se štítem, který podpírají čtyři sloupy a jehož řešení nese výrazný kubistický rukopis. V interiéru se dochovala čelní stěna se svatostánkem, tedy schránkou na Tóru, i symboly Desatera. Zachována zůstala také ženská galerie nesená kamennými sloupy.
Pro adventní program o světle a naději je takový prostor přirozeným partnerem. Architektura zde není jen kulisou, ale součástí zážitku. Historické vrstvy stavby mohou při poslechu připomenout, že duchovní a kulturní místa získávají nový význam i dlouho poté, co se promění jejich původní využití.
Od židovské obce ke kulturnímu centru
Synagoga sloužila milevské židovské obci do druhé světové války. Za okupace byla využívána jako sklad a po zániku místní židovské obce se od roku 1950 stala modlitebnou Církve československé husitské. Dnes je známá také jako Husův sbor a vedle duchovních setkání hostí koncerty, výstavy, přednášky a další kulturní programy.
Historii místa připomínají dvě pamětní desky z roku 1997 věnované židovským obětem nacismu z Milevska a okolí. Jedna z nich uvádí jména devadesáti obětí. K příběhu synagogy patří také objev genizy, v níž byly nalezeny fragmenty židovských modlitebních knih, pamětní materiály a další předměty. Tento nález souvisí s výzkumem Židovského muzea v Praze a představuje další z vrstev paměti, které jsou s budovou spojeny.
Prakticky pro návštěvníky
Adventní setkání Odění světlem se má konat v Nové synagoze na adrese Sokolovská 209, Milevsko, v neděli 13. prosince 2026 od 16 hodin. Protože jde o budoucí termín, je před návštěvou vhodné ověřit u pořadatele aktuální čas, podobu programu, případnou nutnost rezervace i způsob vstupu.
Běžný návštěvní režim synagogy nemusí pro den konání akce platit. Samotné místo však stojí za pozornost i mimo program: představuje pozoruhodnou památku, připomíná složité dějiny milevské židovské obce a současně zůstává živým prostorem pro hudbu, duchovní setkávání a kulturu.