Největší pozornost v kostele svatého Mikuláše z Bari v Lomnici nad Popelkou si zaslouží interiér. Na jednom místě se tu potkává barokní řezbářská výzdoba, památky na někdejší šlechtické majitele města i hudební tradice, kterou připomínají cenné varhany. Kostel stojí ve spodní části Husova náměstí a patří k výrazným zastavením při poznávání historického centra města.
Od středověkého kostela k barokní stavbě
Dnešní chrám není prvním kostelem, který na tomto místě stál. Starší dřevěná stavba je připomínána už ve 14. století. Podle místních historických materiálů původní kostel v roce 1590 podlehl velkému požáru Lomnice. O dva roky později vznikl nový kostel, z něhož se dodnes dochovala krypta a také dva mramorové náhrobníky.
Současný jednolodní barokní kostel začal růst v době, kdy už starší stavba přestávala vyhovovat. Základní kámen byl položen 13. června 1781 a dokončení následovalo v roce 1782. Stavba má obdélný půdorys, presbytář a patrovou sakristii. Návrh bývá připisován staviteli Antonu Teimerovi.
Výzdoba, která přežila požár
Podobu interiéru výrazně ovlivnily řezbářské a sochařské práce Jana Hájka z Kosmonos. Jeho dílně jsou připisovány oltáře, výzdoba průčelí, kazatelna i křtitelnice. Malířskou výzdobu doplnil pražský malíř Fidelius Weibel. Při prohlídce se proto vyplatí nezůstat jen u hlavního oltáře, ale všímat si také detailů dřevěné práce a celkového uspořádání lodi.
Kostel ovšem v průběhu 19. století zásadně poznamenal rozsáhlý požár. V roce 1849 zůstaly po ničivé události především obvodové zdi a část klenby. Obnova trvala přibližně do roku 1852 a hlavní průčelí už nebylo obnoveno v původní podobě. Úpravy interiéru pokračovaly ještě později, mimo jiné výmalbou v roce 1897. Chrám tak dnes vypráví nejen o barokním stavitelství, ale také o náročném návratu k životu po katastrofě.
Náhrobníky připomínají staré majitele Lomnice
Mezi nejcennější starší prvky patří mramorové náhrobníky Václava Štěpanického z Valdštejna a Elišky z Martinic. Připomínají někdejší majitele Lomnice a propojují současný kostel s dějinami panství i starší stavbou, která jeho baroknímu předchůdci ustoupila. U náhrobníků se uvádějí letopočty 1579 a 1605.
Zvenku stojí za pozornost litinový erb Rohanů nad hlavním vchodem. Rohanové patřili k donátorům kostela a byli také posledními majiteli lomnického panství. Před chrámem pak návštěvníka vítá barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1739.
Varhany jako připomínka lomnické hudební tradice
Původní barokní varhany zničil požár. Nahradil je nový dvoumanuálový mechanický kuželkový nástroj, který v roce 1882 postavil místní varhanář Josef Kobrle. Varhany vznikly při příležitosti stého výročí založení kostela a podle farních informací se dochovaly téměř v původním stavu včetně prospektových píšťal. Nástroj je uváděn jako technicky dobře zachovaný.
Hudební minulost chrámu připomíná také pamětní deska Františka Doubravského na boční stěně. Lomnický skladatel zde působil jako varhaník a sbormistr. Kostel tak nebyl pouze místem bohoslužeb, ale také prostorem, kde se po generace rozvíjel místní hudební život.
Tip pro návštěvu centra Lomnice
Kostel svatého Mikuláše lze snadno spojit s procházkou po Husově náměstí a městskou naučnou stezkou. Při návštěvě se vyplatí zaměřit na oltáře, kazatelnu, křtitelnici, náhrobníky i varhanní skříň. Interiér nemusí být mimo bohoslužby volně přístupný, proto je vhodné aktuální možnosti prohlídky předem ověřit u Římskokatolické farnosti Lomnice nad Popelkou. I při pohledu zvenčí však kostel nabízí několik pozoruhodných detailů a tvoří přirozenou součást historického středu města.