Nejvyšší skalní stěny tu dosahují přibližně třiceti metrů, přesto Ludvíkovské skalní město není vyhrazené jen zkušeným horolezcům. Mezi hlavními skalními bloky vede pěší stezka, která návštěvníky provádí svažitým terénem, kolem skalních oken a podél míst, kde se v některých úsecích hodí přidržet ocelových lan. Výlet tak působí dobrodružně, ale při dobrých podmínkách je dosažitelný i pro běžně zdatné turisty.
Čtyři skalní sektory nad obcí
Skalní město leží na svahu nad ludvíkovským hřbitovem a měří přibližně 400 metrů. Hlavní část tvoří čtyři masivy označované K1, K2, K3 a K4. Nejvýraznější je sektor K2, jehož stěny se zvedají až kolem třiceti metrů. Celá oblast je evidována také jako horolezecký terén s desítkami lezeckých cest.
Skály mají dlouhou tradici mezi lezci. S lokalitou je spojený Daniel Krzywoň, který v ní začínal už jako dítě a později se podílel na obnově pěšího průchodu. V minulosti zde uskutečnil řadu prvovýstupů a dobře zná zdejší terén. Díky obnově z roku 2020 se stezka na jaře 2021 znovu otevřela také lidem, kteří nepřicházejí lézt, ale chtějí si skalní oblast prohlédnout zblízka.
Stezka s expediční atmosférou
Trasa propojuje hlavní skalní bloky a místy využívá ocelová lana. Nejde však automaticky o via ferratu s jednotným technickým standardem, ale o zajištěnou stezku v přírodním terénu. K orientaci pomáhají dřevěné prvky a kamenné mužiky, tedy malé hromádky navršených kamenů. Právě jejich kombinace se skalami propůjčuje místu lehce expediční charakter.
Na trase se objevují také pojmenované útvary. Horolezecké a turistické popisy zmiňují například Žábu, Žofku, Želvu, Slzavou stěnu nebo skalní okno. Ne všechna tato jména jsou oficiálními názvy zanesenými v turistickém značení; jde často o místní či horolezecké označení. O to víc však dokreslují osobitou atmosféru lokality.
Krátký výlet, který vyžaduje pozornost
Nejčastější přístup vede od kostela a hřbitova v Ludvíkově. V okolí hřbitova se podle dostupných popisů dá zaparkovat a dále pokračovat pěšky lesem, konkrétní možnosti je ale vhodné posoudit přímo na místě. Skalní město nemá jednu samostatnou návštěvnickou adresu ani jednotně popsané parkoviště.
Stezka není bezbariérová a rozhodně nejde o pohodlnou procházku po rovině. Povrch je místy skalnatý, svažitý a nerovný, proto se hodí pevná obuv s dobrou podrážkou. Lana mohou průchod usnadnit, nenahrazují však opatrnost. Za mokra, při námraze, sněhu nebo pod nánosem spadaného listí se podmínky rychle zhoršují. Malé děti a lidé s omezenou pohyblivostí mohou mít v některých úsecích potíže.
Horolezecké cesty jsou určeny pouze návštěvníkům s odpovídajícím vybavením a zkušenostmi. Běžný turista by měl zůstat na pěší trase a nevstupovat do míst, kde právě lezci trénují. Stav lan, značení i mužiků se může v průběhu času měnit.
Od skal k Zámeckému vrchu
Ludvíkovské skalní město může být samostatným cílem na kratší výlet, ale procházku lze podle místních možností prodloužit lesní cestou směrem k Zámeckému vrchu. Ten patří k dalším zajímavým výletním místům v okolí obce. Naopak méně známé části širšího skalního území, například lokality označované jako Plošina nebo Žárový vrch, nemusí mít turistické značky ani jednoznačné pokračování. Není proto dobré vydávat je za běžně značenou součást hlavní trasy.
Výlet nad ludvíkovským hřbitovem zaujme především tím, že na malém prostoru spojuje několik podob Jeseníků: přírodní skalní scenérii, horolezeckou historii i cestu, která vyžaduje trochu odvahy a pozornosti. Kdo hledá krátké putování s výrazným zážitkem, najde tu místo odlišné od klasických značených vyhlídek a pohodlných lesních stezek.