Na skalním výběžku nad řekou Střelou se objevují bílé dveře a okno. Nejde o vstup do někdejšího stavení, ale o malbu, která připomíná příběh spojený s povodní roku 1872. Právě tahle neobvyklá stopa dává Malované skále v katastru Mladotic zvláštní atmosféru: výlet sem není jen cestou za výhledem, ale také setkáním s místní tradicí.
Vyhlídka nad kaňonem Střely
Jihozápadní část Mladoticka se postupně zanořuje do údolí Střely. Řeka tu protéká krajinou, která místy získává podobu hlubokého kaňonu, sevřeného skalními masivy a lesy. Malovaná skála patří k vyhlídkovým místům nad údolím a nabízí pohled na jeho zalesněné svahy i část jižního Manětínska.
Při dobré viditelnosti lze zahlédnout také Mladotice a Velkou Černou Hať. Výhled se otevírá z lesního prostředí, nikoli z upravené rozhledny nebo rozsáhlé vyhlídkové plošiny. To je součástí půvabu místa, zároveň však znamená, že je potřeba počítat s přirozeným a místy náročnějším terénem.
Dveře a okno připomínají povodeň
Podle místního vyprávění se při povodni v roce 1872 uchýlil na skálu mlynář se svou rodinou. Malované dveře a okno mají připomínat jejich nouzové přenocování. Jde o tradovanou pověst, nikoli o ověřený záznam, že se událost odehrála právě na tomto místě. Obraz na skále však dodává krajině osobní rozměr a vybízí k tomu, aby se člověk při výletu zastavil také u příběhu, který se tu předává.
Povodeň sama byla skutečnou a ničivou událostí. Dne 25. května 1872 protrhla hráz Mladotického rybníka a voda zaplavila údolí u Podhrázského mlýna. S touto povodní se spojuje také vznik nedalekého Odlezelského jezera. Malovaná skála tak stojí v krajině, kterou výrazně utvářely nejen řeka a skalní svahy, ale i mimořádná přírodní událost.
Poslední část cesty vede lesem
Jako výchozí bod lze zvolit železniční zastávku Mladotice zastávka. Jeden z popisů trasy uvádí cestu po žluté značce a následně neznačenými lesními cestami; celá varianta měří přibližně čtyři kilometry. Jiné popisy uvádějí skálu zhruba 1,2 kilometru od zastávky, takže údaje o vzdálenosti a průběhu přístupu se rozcházejí. Před cestou je proto rozumné zkontrolovat aktuální mapu a počítat s tím, že vedení trasy se může lišit podle zvolené varianty.
Závěr není značený a některé pěšiny mohou být zarostlé nebo hůře průchodné. Nestačí tedy spoléhat na každou cestu zakreslenou v mapě. Malovaná skála potěší především ty, kteří se při výletě rádi orientují v terénu a nevadí jim méně pohodlný přístup. Nejde o trasu, u níž by bylo možné předpokládat snadnou dostupnost pro každého.
Na vrchol jen s opatrností
Samotný výstup na vyhlídkové místo může být kluzký, zvlášť po dešti. Na vrcholek vede krátký žebřík a úzké dřevěné posezení není jištěné. Před závěrečným stoupáním proto zvažte počasí i vlastní jistotu v pohybu a nepokračujte, pokud vám terén nevyhovuje. Výhled stojí za zastavení, ale není důvod riskovat kvůli němu pád.
Malovaná skála je vhodným cílem pro výletníky, kteří hledají méně známé místo s přírodním i místním příběhem. Nad řekou se tu potkávají lesní krajina, výhledy na Manětínsko a vzpomínka na povodeň, která změnila okolní údolí. Nejlepší je dopřát si čas nejen na nalezení skály, ale také na vnímání krajiny kolem ní — a při cestě zpět postupovat stejně obezřetně jako při výstupu.