Naučná stezka Ludvíka Očenáška patří k výletům, kde se přírodní procházka přirozeně mění v putování za historií. Přibližně třináct kilometrů dlouhá trasa spojuje Plasy s Dolní Bělou, vede údolím Lomanského a Dražeňského potoka a nabízí třináct zastavení. Na své si přijdou pěší, cyklisté i návštěvníci, kteří hledají výlet po zpevněných cestách.
Stezka, která myslí i na návštěvníky se zrakovým postižením
Výrazným českým unikátem jsou informační tabule doplněné stručnými popisy v Braillově písmu. Stezka tak patří mezi první české naučné trasy, které byly systematicky zpřístupněny také lidem se zrakovým postižením. Nejde přitom jen o technický doplněk. Braillovo písmo dává naučnému výletu další rozměr a připomíná, že poznávání krajiny nemusí být založeno pouze na vizuálním zážitku.
Trasa je značena zelenou turistickou značkou, je obousměrná a podle dostupných údajů přístupná po celý rok. Celý přechod zabere zhruba čtyři hodiny, ovšem bez delších zastávek. Právě těch se přitom na této stezce nabízí několik.
Od kláštera v Plasích k lesním zajímavostem
Výlet lze začít v Plasích, kde se vyplatí spojit stezku s návštěvou areálu bývalého cisterciáckého kláštera a dalších míst ve městě. Zpevněná plaská část je podle turistických podkladů nejvhodnější také pro návštěvníky na vozíku. Je však důležité rozlišovat mezi dobře sjízdným úsekem a celou třináctikilometrovou trasou: ta je hodnocena jako středně náročná a na některých místech může být vhodná asistence.
Jedním z pozoruhodných cílů je lokalita Černá jáma a také přírodní památka Malenický pramen. Lesní prostředí zde není jen kulisou k chůzi. Jednotlivá zastavení přibližují zdejší přírodu, historii i způsoby, jakými lidé v minulosti využívali okolní lesy.
Hájovna Lipovka připomíná řemeslo borové smoly
Silným bodem trasy je Muzeum těžby borové smoly v renovované hájovně Lipovka v Lomanech. Expozice představuje dnes téměř zapomenutý způsob získávání suroviny z borovic, používané v minulosti například k utěsňování sudů, v chemickém průmyslu nebo jako přísada do střelného prachu. Uplatnění našla také při výrobě kalafuny, parfémů a při smolení pivních sudů.
Návštěvníci tu mohou vidět dobové nástroje, fotografie, lesnické potřeby, myslivecké trofeje i vycpaná zvířata. Muzeum však nebývá běžně otevřené bez předchozí domluvy. Pokud si chcete prohlídku naplánovat, je vhodné ověřit aktuální možnosti telefonicky na čísle 731 587 426.
Jméno stezky patří průkopníkovi raket
Ludvík Očenášek, po němž trasa nese jméno, žil v letech 1872 až 1949 a proslul jako konstruktér, vynálezce a průkopník raketové techniky. Zabýval se mimo jiné leteckými motory, navrhl vlastní letadlo a sestrojil také člun na raketový pohon.
Od roku 1928 se systematicky věnoval raketovému výzkumu. Na pražské Bílé hoře podle dobových a popularizačních popisů v roce 1930 zkoušel rakety na tuhé palivo, které měly dosahovat výšky až 1,5 kilometru. Právě tento příběh dává stezce technický a objevitelský náboj, který se vymyká běžným lesním naučným trasám.
Tradice výletu sahá do první republiky
Dnešní stezka vznikala především díky aktivitě Jany Čihákové a spolku Přeskopec kolem let 2007 až 2008. Navázala přitom na starší turistickou tradici. Klub českých turistů otevřel cestu z Plas do Dolní Bělé už 17. května 1936 a nesla jméno Ludvíka Očenáška.
Na trasu se tedy dá vyrazit jako na delší celodenní výlet, ale i jen na její pohodlnější plaskou část. Ta nabídne kombinaci lesa, historie a přístupnějšího terénu. Kdo chce projít celou stezku, měl by počítat s třinácti kilometry, střední náročností a tím, že bezbariérovost se týká především vybraných úseků, nikoli automaticky celé trasy.